Polovina Čechů neplánuje své výdaje, nejhorší jsou stavaři

Každý pátý člověk by si v případě hrozícího vyššího vydání pořídil půjčku. Další úvěr si v rámci splácení dluhů za poslední rok pořídilo šestnáct procent Čechů, přičemž výše nového úvěru činila průměrně pětašedesát procent měsíčního rozpočtu domácnosti. Soukromé dluhy by v budoucnu mohly být pro Českou republiku rizikem.
Výzkum agentury Kantar TNS pro společnost KRUK mezi dvanácti sty respondenty ukázal, že 54 procent Čechů se o koupi věcí rozhoduje spontánně bez jakéhokoli plánování finančních výdajů. Naopak zbylých 46 procent respondentů svá vydání pečlivě plánuje. Čtyři pětiny Čechů si v případě, že očekávají větší výdaj, předem šetří. Každý pátý člověk si pak na takový výdaj pořídí půjčku.
Úvěr na splácení dluhů si v České republice během posledního roku vzalo 16 procent lidí, přičemž jeho hodnota se v průměru pohybovala bezmála na dvou třetinách měsíčního rozpočtu domácnosti. Vyšší částky si půjčovali lidé zaměstnaní v sektorech s nižšími platy. Jednalo se často o zaměstnance ve službách a v prodeji. Naopak nejméně takovou možnost využívali lidé působící ve finanční sféře.
Podle manažera terénních poradců společnosti KRUK Jakuba Dvořáka se svými penězi nejrozvážněji hospodaří příslušníci uniformovaných sborů. Polovina výdaje plánuje. Naopak nejméně si útraty předem rozvrhnou pracovníci ve stavebnictví. Na velká vydání si pravidelně šetří zejména lidé ze sektoru informačních technologií a služeb, kde si finance odkládá 85 procent z nich. Půjčkou by situaci řešili nejčastěji občané pracující ve vzdělávacím sektoru, jednalo by se o 28 procent z nich.
Podle zástupců sítě Social Watch by dluhy mohly pro Českou republiku znamenat v budoucnu vážný problém. Ve své výroční zprávě za loňský rok organizace uvedla, že se problému nevěnuje dostatečná pozornost a rostoucí počet lidí s exekucemi se podceňuje. Několik exekucí zároveň má v České republice kolem 600 tisíc osob.