Má ještě vůbec smysl chodit do práce a neležet doma?

Má v tomhle státě vůbec smysl chodit do práce?
Dneska jsem četl na iDnesu, že policie dopadla podvodníka, který dvanáct let předstíral, že je magor. Vždycky když přišla kontrola, tak ležel schoulený u maminky, v náručí držel plyšového medvídka, třásly se mu ruce a vykřikoval:
„Já chci spát, nechte mě spát.“
Měsíčně dostával na různých sociálních dávkách až 17 400 korun čistého. Byl to několikrát trestaný recidivista a nakonec ho odhalilo, že poté, co mu schválili příspěvek na mobilitu 400 korun měsíčně, si udělal v klidu řidičák.
To je tak, když se někdo v mládí moc často v TV dívá na filmy s Belmondem a pak je nedůsledný. Kdyby medvídka přihlásil do autoškoly taky, mohl být dál v pohodě. Za ty roky prý ze státu vylákal jeden milion (!). Chce to dělat pořádně i ty podvody. Třeba ten „Čapák“ to je prostě někdo lajdák a pak se musí „dobrovolně“ vracet prachy
Já jsem asi prostě fakt naprostý mimoň. Já jsem nikdy v životě nedostal žádnou sociální dávku. A přitom je to tak snadný. Má v tomhle státě ještě vůbec smysl chodit do práce???
Jak to ti lidi dělají, že recidivista dostává sedmnáct litrů měsíčně, nebo třeba druhý nejbohatší chlap v republice zase ročně miliardu a půl dotací? Asi aby netřel bídu s nouzí? A Jirkovi Paroubkovi přistávají pak ty milióny na účtě zcela samy s lehkostí a grácií peříčka z Forresta Gumpa!!! A nikdo neví odkud a hlavně nikoho to vlastně ani nezajímá.
To se nás těch pár blbců, co ještě chodíme normálně do práce, pak nadře, aby bylo z čeho rozdělovat.
A vůbec, neměl bych taky něco jakože zkusit? Nějakou tu fligničku, fintičku, kurvárničku, ojebávačku, podvůdek, levárničku, prasárničku, sviňačinku?????
Přemýšlím, jestli při mém hereckém talentu má smysl dál podnikat, někde doma mám totiž schovanou starou plyšovou opičku.
David Vlk, podnikatel