Apple představil kreditní kartu. Blíží se soumrak klasických bank?

PETR ŠTĚPÁNEK, Banking Software Company.
Apple dnes výrazným způsobem zčeřil vody bankovního sektoru, když představil vlastní kreditní kartu a významněji tak pronikl do oblasti financí. V České republice způsobila velký rozruch již samotná služba Apple Pay, která umožňuje snadno a bezpečně provést platbu mobilem, a v zahraničí si již lidé stihli oblíbit posílání peněz mezi uživateli skrze službu Apple Pay Cash. S novinkou v podobě kreditní karty v jablečném telefonu, kterou Apple přináší ve spolupráci s bankou Goldman Sachs, ovšem Apple jde ještě o pořádný kus dál a ukazuje, že se vstupu do světa bankovnictví rozhodně nebojí.
Apple navíc rozhodně není jediný z technologických gigantů, který do finanční sféry postupně proniká. Amazon jedná s JPMorgan Chase, WeChat a AliPay vládnou Číně, Google má své e-money dokonce již s licencí v Litvě a další a další. Finanční svět se zkrátka mění a tzv. „Big Tech“ společnosti v něm začínají být vidět. Co to pro nás znamená? Mají se banky u nás v Evropě obávat?
V krátkodobém horizontu se pravděpodobně nic dramatického neuděje. Řada služeb je dostupná jen na vybraných trzích a mimo Evropu. U nás jsme zvyklí používat platební karty, milujeme eshopy a jejich platební tlačítka, jako evropané jsme dost konzervativní a nepatříme tak k trhům s největším růstovým potenciálem. Navíc směrnice PSD2 otevírá nové možnosti integrace bankovních služeb a prostředí tedy může být velmi konkurenční. To by nás ale nemělo ukolébat.
Pryč jsou doby kdy bylo nutné platit za zřízení účtu, za výběr z bankomatu. Končí období kdy jsme se při čerpání hypotéky museli upsat bance do konce svého života. Lidé dnes mají možnost volby, lidé chtějí žít, lidé se chtějí rozhodovat, a to pokud možno ihned. Končí tedy éra „bankovních domů“ a bankovnictví jako instituce?
Služby bank budou stále více a více integrované a budou součástí mnoha aplikací a každodenních aktivit lidí. U nás v Evropě to budou služby respektující lokální charakter a zvyky dílčích zemí. Dá se očekávat, že řada služeb spojených s dlouhodobou důvěrou a stabilitou, jako jsou důchodová spoření, investice, ověřování identity apod. budou i nadále doménou bank. Naopak platby, věrnostní programy a marketing se ale stanou primárně doménou technologických firem a fintechů. Bude tak docházet k prolínání služeb, vzniku nových agregovaných služeb a vzájemné spolupráci mezi „starým“ a „novým“.
Na tuto spolupráci budou banky muset být dobře technologicky připraveny. Budou potřebovat moderní architekturu informačních systémů, dokumentovaná a zabezpečená API, rychlé a de facto kontinuální inovace, možnost pilotního testování, doprovodné školící materiály či kurzy a podobně. Na IT v bankách se tak již nedívejme jako na jedno z interních oddělení, ale jako na jednu z klíčových a veřejných služeb moderních bank 21 století. Moderních bank, které se nebudou muset přicházejících změn a nových hráčů obávat, ale naopak z nich těžit.