Náklady na regulaci operátorů padají na ty, co je nepotřebují

FRANTZVONLIBRNTAUN, Pravý prostor.
Stát masivním způsobem reguluje telekomunikace. Dokonce kvůli tomu existuje Český telekomunikační úřad. Mnoho lidí namítá, že je to nutné, protože firmy v tomto oboru jsou velké korporace, které by si bez regulací dělaly, co by chtěly. Realita je ale taková, že státní zásahy nám všem zhoršují výsledné služby a mají negativní vliv na cenu.
Příkladem, jak státní zásah škodí převážně chudým lidem, může být stejná cena služeb v zahraničí (např. roamingu). Operátoři jsou zákonem donuceni mít jednotné ceny v rámci Evropské unie. Na první pohled se to může zdát dobré. Na druhou stranu to nutí firmy chovat se nějakým způsobem, který nemusí být ideálně ten, který vyžaduje zákazník a současně firma mu ho chce sama dobrovolně poskytnout. Cena za takové změny parametrů služby nejen opět ztěžuje vstup konkurence na trh, ale také rozkládá náklady na takovou regulaci i mezi lidi, kteří takovou službu nepotřebují, protože necestují.
Nejvíce regulace dopadá na chudé – nejen proto, že méně cestují a zrovna tato konkrétní regulace na ně přenáší náklady, ale i proto, že pak mají kvůli obecným regulacím daného oboru mnohem dražší služby s horším plněním. Nemluvě o tom, že z jejich daní se platí provoz úřadů a vymáhání často zbytečných regulací.
Řešením je liberalizace trhu, nebránit vzniku konkurence a aktivně odstraňovat zákonné bariéry pro vstup na trh.