Případný přebytek státního rozpočtu by se měl do budoucna využít pouze na snížení státního dluhu. Počítá s tím novela zákona o rozpočtových pravidlech, kterou příští týden projedná vláda. Vyplývá to z informací na vládních internetových stránkách. V současnosti rozhoduje o využití přebytku nebo úhradě schodku Poslanecká sněmovna, přebytek je tak možné použít nejen na snížení státního dluhu, ale i na výdaje určené Sněmovnou.

Ministerstvo financí chce také vázat peníze na neobsazená místa na ministerstvech. Návrh novely počítá se změnami od 1. ledna 2021. „Navrhuje se stanovit, že případný přebytek státního rozpočtu se vždy použije na snížení státního dluhu. Růst státního dluhu by do budoucna mohl ohrozit rozpočtové hospodaření ČR, a proto je třeba využít každé příležitosti na jeho snížení,“ uvádí důvodová zpráva k novele.

Hospodaření státu loni skončilo s přebytkem 2,9 miliardy korun. V roce 2017 vykázal státní rozpočet schodek 6,2 miliardy korun a o rok dříve přebytek 61,8 miliardy korun. Státní dluh ke konci loňského roku klesl o 2,7 miliardy korun na 1,622 bilionu korun.

Ministerstvo financí chce zároveň vázat peníze, které úřady získávají na neobsazená místa ve své evidenci. To znamená, že úřady nebudou moci bez souhlasu ministerstva financí peníze volně využívat na jiný účel. V současnosti dostávají ministerstva a další úřady peníze z rozpočtu na platy bez ohledu na to, zda místa obsazená jsou nebo ne. I v případě, že místa obsazena nejsou, může úřad použít peníze pro svoje potřeby. „’Rozvázání’ prostředků a jejich použití na jiný účel, než byly původně určeny, je v kompetenci ministra financí,“ uvádí materiál.

V rámci připomínek požadovalo ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo vnitra, aby vázání peněz nastalo až po třech měsících, kdy je dané místo neobsazené. Ministerstvo vnitra navíc nechce vázat peníze u příslušníků bezpečnostních sborů. S blokací peněz nesouhlasí ani odbory. „Ministerstvo financí na návrhu trvá v podobě, v jaké je předložen, a to z důvodu úspory finančních prostředků státního rozpočtu,“ uvádí materiál.

Zároveň ministerstvo financí v normě navrhuje vypustit ustanovení, aby Poslanecká sněmovna musela souhlasit s použitím peněz vytvořených v minulosti z rozpočtu a soustředěných na zvláštním účtu státních finančních aktiv.

Dále ministerstvo financí navrhuje snížit penále související s odvodem za porušení rozpočtové kázně z promile denně na 0,4 promile denně.

Ve financování z programů EU i národních programů novela počítá s tím, že se rozšíří evidence informačního systému programového financování o dotační neinvestiční akce. Cílem je získat ucelený přehled o dotacích a návratných finančních výpomocích poskytovaných ze státního rozpočtu. Pro dotační neinvestiční akce novela připouští zjednodušenou evidenci.

Zákon zároveň zavádí, že pokud příjemce dotace v případě zjištěných pochybení včas situaci napraví nebo vrátí dotaci, nebude porušena rozpočtová kázeň. „Cílem navrhované právní úpravy je stanovit, že se přihlíží pouze ke včasnému splnění výzvy. Je-li výzva splněna včas, posuzuje se situace tak, že k porušení rozpočtové kázně nikdy nedošlo,“ uvádí materiál.

Novela zároveň upravuje, že při nakládání s dotacemi může sice být spáchán trestný čin, ale nemuselo nastat porušení rozpočtové kázně. „Pro takové případy je třeba upravit oprávnění poskytovatele zahájit řízení o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci,“ uvádí materiál.

Zároveň se v zákoně zpřesňuje ustanovení, aby bylo jasné, že řízení o odnětí dotace poskytnuté ze státního rozpočtu vede poskytovatel peněz, nikoliv finanční úřad. „Je-li dotace nebo návratná finanční výpomoc odňata, musí příjemce s výjimkou stanovených případů vrátit již poskytnuté prostředky, ale rovněž ztrácí nárok na výplatu ještě neposkytnutých prostředků,“ uvádí důvodová zpráva k novele.

ČTK