Počet uchazečů o oddlužení v posledních měsících klesá.
Během září bylo podáno 3410 insolvenčních návrhů, což ve srovnání s červencovým rekordem představuje propad o téměř pětinu. Vyplývá to ze statistik společnosti Insolvence 2008.
Novela insolvenčního zákona od června zmírnila podmínky pro vstup do osobního bankrotu.
Mírnější podmínky pro oddlužení zavedené letos v červnu sice přinesly meziroční nárůst počtu insolvenčních návrhů až na 2,5násobek, řada odborníků ale čekala větší zájem. V červenci počet insolvenčních návrhů dosáhl rekordních 4214, v srpnu se jejich počet snížil na 3801, září pak přineslo úbytek o dalších deset procent.
Z celkových 3410 návrhů jich okolo stovky připadlo na insolvenci firem, malou část celku tvořily také konkurzy podnikajících fyzických osob. Drtivá většina insolvenčních návrhů je tak spojená s oddlužením fyzických osob.
Důvodem poklesu zájmu o oddlužení je podle expertů především to, že se už vyčerpala první vlna lidí, kteří podání insolvenčního návrhu před příchodem novely odkládali, aby se na ně vztahovala mírnější pravidla, i těch, kteří dříve na oddlužení dosáhnout nemohli. Mezi zbylými dlužníky je mnoho lidí, kteří raději zůstanou v exekuci, protože jim tak každý měsíc zbude více peněz, soudí experti.
„Očekávaný nápor klientů se nepotvrdil. Důvodem je především pokles disponibilních příjmů insolvenčních dlužníků tehdy, jestliže se předtím nacházeli v režimu nepřednostních exekucí. V insolvenční proceduře se totiž nezabavitelná částka konstruuje jako v režimu přednostních exekucí, což může znamenat, že má dlužník k dispozici až o několik tisíc korun měsíčně méně,“ uvedl ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal.
Lidé v exekucích jsou podle ředitele Insolvence 2008 Tomáše Valáška citliví na propad příjmu, byť by to mělo být o tisíc korun měsíčně. „Často chtějí zachovat alespoň to málo, co mají, a oddlužení vnímají jako příliš riskantní vstup do neznáma. Řadu z nich také neláká myšlenka, že by teď měli chodit pět let do práce, snažit se a spolupracovat s insolvenčním správcem, který na ně bude vyvíjet tlak, aby si například hledali lépe placenou práci nebo přivýdělek. Vidina, že by se díky tomu za pět let mohli mít o poznání lépe, je pro ně zkrátka příliš vzdálená,“ upozornil.
Paradoxem, který se s příchodem novely insolvenčního zákona projevil, je také nárůst počtu insolvenčních návrhů, jež nesplňují veškeré zákonné požadavky. Zatímco v minulosti musel dlužník k návrhu přiložit seznam všech závazků, novela už po něm v rámci snahy o zjednodušení tuto administrativu nevyžaduje.
Typický dlužník neví, komu všemu dluží. Proto bylo pro uchazeče o oddlužení mnohdy složité soupis závazků sestavit. Zároveň ale bylo díky seznamu vždy jasně prokazatelné, že je dlužník v úpadku. Tím, že teď už přehled povinný není, nejsou často návrhy dostačující pro to, aby se jimi soud mohl zabývat, uvedl Valášek.
ČTK