Rozhovor s KAMILOU MUZIKOVOU VÁVROVOU (KMV),jednatelkou a ředitelkou společnosti INPOS Security, a MARTINEM HRINKEM (MH), plukovníkem ve výslužbě, bývalým ředitelem služby pořádkové policie. Oba jsou členy prezidia Českého klubu bezpečnostních služeb ČKBS.

Ona společně se sestrou Petrou řídí bezpečnostní službu. On je plukovníkem ve výslužbě, bývalým ředitelem služby pořádkové policie. Říkají, že členové soukromých bezpečnostních služeb jsou díky svému místu výkonu služby těmi, kteří jsou na místě mimořádné události zpravidla dříve než policie, a proto jsou nezbytnou studnicí informací pro policisty.

Nebývá zvykem, že by ženy vlastnily bezpečnostní službu, která je v drtivé většině mužskou záležitostí a zaměstnává hlavně mužský kolektiv. Jak jste se dostala k této práci a proč zrovna bezpečnostní služba

KMV: K soukromé bezpečnostní službě mě přivedl můj tatínek Miroslav Vávra, založil ji v říjnu 1997 po svém odchodu z policie. Firmě se dařilo, byla kvalitní a měla dobrou pověst, bohužel, pak přišla dlouhá vleklá nemoc a tatínek v roce 2012 zemřel. Firmu jsme zdědily se sestrou Petrou. Nebylo to jednoduché, já měla zkušenost z policie, kde jsem několik let sloužila v Praze na kriminální policii, vystudovala přitom na UTB ve Zlíně obor Bezpečnostní technologie, systémy a management, sestra vystudovala právnickou fakultu UK v Praze, a proto i tato kombinace bezpečnostní zkušenosti a práva byla pro spolupráci a vedení ve firmě přínosem.

Obě dvě jsme stály před rozhodnutím co dále, jak se postarat o zaměstnance a jak pokračovat v díle našeho otce, kterého jsme obě milovaly. Sebraly jsme odvahu a šly do toho, začátky byly těžké, moc těžké, sestra byla navíc v té době těhotná. Musely jsme přesvědčit pracovníky, lidi v oboru a taky konkurenci, že to myslíme vážně, a že to my dvě blondýny zvládneme. Tátův odkaz jsme dále šířily a dodnes firma funguje, takže mohu konstatovat, že tím nejhorším jsme si prošly a zvládly jsme to! Jsem na nás včetně maminky a později i mého syna a dcer, které nám pomáhají, pyšná. Já navázala i na nástupnictví svého otce i v České komoře detektivních služeb, kde otec byl prezidentem, a já jsem nyní viceprezidentkou a současně i členkou prezidia Českého klubu bezpečnostních služeb.

Čím se Vaše firma zabývá? Vaše firma se proslavila a zviditelnila pod Vaším vedením zejména při zajišťování bezpečnosti na fotbalových stadionech, zvýšil se o Vaší firmu zájem po perfektně zvládnutém šampionátu ME do 21 let, který se odehrál v ČR v roce 2015?

KMV: Firma se zabývá všemi bezpečnostními činnostmi např. ochranou osob a majetku, střežení a hlídání majetku klientů, převozu peněz, bezpečnostní audity, detektivní služby, bezpečnostní a pořadatelské služby na sportovních a kulturních utkáních. Naše firma aktuálně zajišťuje bezpečnost české fotbalové reprezentaci a bezpečnost na fotbalovém stadionu v Jablonci nad Nisou. O naše služby je obecně velký zájem, samozřejmě že i šampionát ME 21 v kopané tomu přispěl, ale je to hlavně dobré jméno firmy a kvalita poskytovaných služeb, o kterou mají klienti zájem.

Musím ale uznat, že spolupráce zejména s policií v době šampionátu, byla vzorová a nikdy jsem dosud neviděla důkladnější přípravu a výkon policie v rámci jednoho turnaje, jako tenkrát v roce 2015. Příprava i průběh šampionátu totiž byla a musela být komplexní, nejednalo se tedy jen o bezpečnost na stadionech, ale také na tréninkových hřištích, v hotelích, ve fans zónách aj. Zde jsem se poprvé poznala s velitelem opatření za policii, kterým byl plukovník Martin Hrinko, se kterým jsme začali spolupracovat a spolupracujeme s panem plukovníkem v rámci činností ČKBS (Českého klubu bezpečnostních služeb) dosud.

Proč si myslíte, že je Vaše firma srovnatelná nebo lepší než ty konkurenční?

KMV: Přístupem, důslednosti, poctivostí a zaměstnáváním prověřených lidí, kteří u nás pracují dlouhodobě, a jen u nás, proto je známe, víme, že se na ně můžeme spolehnout a nápodobně i oni na nás, jsme taková velká rodina. Zastávám názor, že pilířem spolupráce a práce s lidmi je důvěra a loajalita ke svým zaměstnancům a klientům naší firmy.

Jak jste se jako vysoký policejní důstojník, o němž média prohlásila při Vašem odchodu od policie, že „odchází nejvzdělanější policista“, vcítil do nové role civilisty?

MH: Nevcítil, potvrzuji pravidlo „jednou policista, navždy policista“! Dvacet šest let u policie vás nesmazatelně a nezapomenutelně poznamená do konce života.

Není tajemstvím, že po odchodu do výslužby jste nezůstal doma a sledoval „boj Vašich bývalých kolegů“ s kriminalitou jen z TV, ale vrhl jste se do oblasti soukromých bezpečnostních služeb?

MH: Ano, máte pravdu, chci být stále činný a pomáhat bezpečnosti z jiného úhlu pohledu i činností. Nyní mimo služební poměr se zabývám problematikou bezpečnosti na akademické úrovni a také v oblastech činností členů soukromých bezpečnostních služeb. S jejich činností jsem se často setkával při policejních činnostech při společném zajišťování bezpečnosti zejména na stadionech, při demonstracích, eventech nebo v obchodech. Do ČKBS mě po několika nabídkách jiných asociací a komor bezpečnostních služeb přivedla ředitelka bezpečnostní firmy INPOS Security Kamila Muziková Vávrová a já se rozhodl s tímto klubem, zastřešujícím cca 45 tisíc členů SBS prostřednictvím členů soukromých bezpečnostních služeb v klubu, spolupracovat.

S uvedenou ředitelkou jsme se poznali už v roce 2015 při zajišťování bezpečnosti na historicky největším a prvním fotbalovém šampionátu v ČR (ME 21), kde já byl velitelem opatření za policii a ona měla na starost bezpečnost české reprezentace a utkání na jednom ze čtyřech vybraných stadionech v ČR. Jednalo se o stadión na Letné a činnost její firmy byla vysoce profesionální. Firma měla stálé zaměstnance, a tím i prověřené, které osobně znala a zodpovídala za jejich profesionální činnost a bezúhonnost či nerizikovost členů bezpečnostní a pořadatelské služby. Což platí dosud.

Jaký je rozdíl v činnostech policie a soukromých bezpečnostních služeb?

MH: Tvrdím už mnoho let, že členové soukromých bezpečnostních služeb jsou díky svému místu výkonu služby těmi, kteří jsou na místě mimořádné události (v obchodech, na stadionech, na festivalech aj) zpravidla dříve než policie, a proto jsou nezbytnou studnicí informací pro policisty, kteří přijedou na místo činu provést služební zákrok např. eliminovat aktivního střelce. Proto tyto lidi považuji za důležitý článek v bezpečnosti a prodlouženou ruku policie. Mnozí oponenti říkají, že prodlouženou rukou policie jsou strážníci obecní (městské) policie, ale to není pravda.

Občan jednak vnímá policistu a strážníka při zákroku téměř stejně, a také je třeba si uvědomit, že strážník provádí klasickou hlídkovou činnost obdobně jako hlídkový policista, tudíž mají oba hodně podobnou místní a osobní znalost. Nemají však tak dokonalou znalost objektu jako člen soukromé bezpečnostní služby, který hlídá objekt, v němž dojde například ke střelbě a do kterého přijede policie. Člen soukromé bezpečnostní služby zná každé jeho zákoutí, slabá místa, možnosti ukrytí, zkratky a únikové východy. Navíc je svědkem události, který po evakuaci lidí z objektu objekt neopouští, ale čeká na příjezd policie.

Jak vnímáte současný stav na úseku soukromých bezpečnostních služeb a jejich činností?

MH: Vnímám ho špatně, soukromým bezpečnostním službám chybí zákon o jejich činnostech, který by jasně nastavil pravidla a sjednotil standardy činnosti členů bezpečnostních služeb. Jasně by popsal jejich možnosti, pravomoci a jednotné prokazování, označení a požadavky na zkušenost, vzdělání i fyzickou a psychickou zdatnost. V tomto stavu a právním prostředí to jen přežívá a čeká se na problém.

Děkuji za rozhovor.