Živnostníci se ostře ohrazují vůči vyjádření ministryně práce Maláčové

 plánované reformě důchodového systému.
Uvedla mj., že živnostníci, kteří platí a odvádí několikanásobně méně, než zaměstnanci nedosáhnou ani na nultý pilíř plánovaného nového důchodového systému.
Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) s tímto přístupem MPSV hluboce nesouhlasí a považuje za klíčové, aby živnostníci, kteří plní řádně povinnosti ukládané státem, měli stejně rovné podmínky a ochranu v důchodovém věku jako zaměstnanci.
Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí ČR, se dne 3. 2. 2020 v televizním pořadu Interview ČT24 vyjádřila k plánované reformě důchodového systému. Uvedla mj. na adresu živnostníků, že „se může dokonce stát, že nedosáhnou na nultý pilíř na tu základní část.“ Navrhovaný nultý pilíř, tj. pilíř nezásluhový, by měl dle návrhu ministerstva odpovídat 1/3 průměrné mzdy, a tedy částce nad hranicí příjmové chudoby. Na dotaz reportéra, zda tento přístup není nefér, když živnostníci pracují sami na sebe a možná i zaměstnávají lidi, za které odvádějí odvody pak uvedla, že „to tak může být vnímáno, ale také to může být vnímáno druhou optikou, že pokud živnostníci platí a odvádí několikanásobně méně než zaměstnanci, tak pak je to otázka.“ Tento svůj argument dále paní ministryně obhajovala tím, že „zaměstnanec a OSVČ jsou dva různé modely, které oba dva mají své výhody a nevýhody včetně toho jakou mají volnost v práci, volnost v rozvrhu práce, ale také v povinnostech, co se týká sociálního zabezpečení.“
AMSP ČR s tímto přístupem MPSV ČR hluboce nesouhlasí a považuje za klíčové, aby živnostníci, kteří plní řádně povinnosti, které jim stát ukládá měli stejně rovné podmínky a ochranu v důchodovém věku jako zaměstnanci. Nelze než souhlasit, že posilovat v rámci důchodové reformy rodiče, kteří trávili delší čas na rodičovské, osoby starající se o své blízké či občany, kteří pracovali více jak 41 let, je správným krokem.
Nerozumíme však tomu, proč by stejná ochrana a životní jistota neměla být poskytována živnostníkům, kteří jsou páteří naší ekonomiky, zejména vytváří-li svou činností další pracovní místa. Paní ministryně správně upozornila na skutečnost, že OSVČ mají větší volnost v práci a jejím rozvrhu; zapomíná však, že na rozdíl od zaměstnance živnostník nepřestává řešit své podnikání odchodem z pracoviště, ale zabývá se jím v podstatě nepřetržitě a především pak, že nemá žádné jistoty, včetně základní jistoty v podobě pravidelné mzdy.
Navíc ručí za své podnikání veškerým svým majetkem. Osob, které se rozhodnou mít živnost jako hlavní zdroj svých příjmů, bychom si měli vážit a připravovat jim nejen příznivé podmínky pro jejich podnikání, ale také se o ně umět řádně postarat po jejich odchodu do důchodu. Postoj paní ministryně, v rámci kterého nemá za alarmující možnost, že živnostníci nemusí dosáhnout ani na nultý pilíř, tj. na důchod nad úrovni hranice příjmové chudoby, považujeme za zcela nepřijatelný. Zcela zbytečně se vykopává příkop mezi živnostníky a zaměstnanci. Obě skupiny jsou pro ekonomiku potřebné.
ZDENĚK TOMÍČEK, místopředseda představenstva AMSP ČR a předseda Legislativní rady MSP.