Dvacet nejhorších zemí světa a mezi nimi také Česko. Přestože se naší ekonomice v minulých letech nebývale dařilo a nezaměstnanost se dostala na rekordně nízké hodnoty, existuje jeden celkem důležitý ukazatel, který nás řadí na chvost světového žebříčku.

Česko má podle Světové banky 22. nejdelší proces povolování nových staveb na celém světě (bez započítání pěti rozvrácených zemí, tzv. padlých států). A to tato renomovaná instituce počítá pouze legislativní lhůty, takže získání stavebního povolení podle její analýzy trvá českým úřadům neuvěřitelných 246 dnů, což je stejně jako v autoritativním Uzbekistánu. Skutečnost je však ještě tristnější.

Získat všechna povolení na středně velký rezidenční projekt s několika stovkami bytů trvá déle než pět let a výjimkou bohužel nejsou ani byrokratická martyria táhnoucí se déle než celou dekádu.

To má za následek to, že je na trhu velký nedostatek dostupných nových bytů, a to už nejen v Praze. Zásadnější dopad má zabrzděný povolovací proces na rozpočty domácností, protože výrazným způsobem navyšuje cenu nového bytu. Před časem jsme počítali, že byrokratické průtahy zdražují byt průměrně o deset procent. Kdyby se nový projekt povolil v řádných termínech zhruba do jednoho roku, zájemci o nové bydlení by ušetřili stovky tisíc korun.

Dostupnost bydlení zlepší pouze zásadní zjednodušení stavebního řízení, které je nyní u nás nejsložitější ze zemí EU. Podepsalo se na tom mnoho předchozích generací politiků, proto jsme nyní tam, kde jsme. Z hlediska složitosti i rychlosti povolování nových staveb patříme podle statistik Světové banky k nejhorším zemím na celém světě. Ministerstvo pro místní rozvoj pod vedením ministryně Karly Dostálové konečně přišlo s komplexním řešením a představilo zcela nový stavební zákon. Ten obsahuje několik správných principů, které mohou současný tristní stav výrazně změnit k lepšímu.

Velmi vítám například výrazné ulehčení při získávání stanovisek takzvaných dotčených orgánů státní správy (DOSS), kterých jsou desítky. Nyní si je musí investor obesílat sám a čekat, až na jeho žádost zareagují. Často to trvá déle než stanovených 30 dnů, někteří i přes opakované urgence svoje stanovisko pošlou i za rok. Tuto praxi nový zákon mění. Stanoviska si vyžádá přímo stavební úřad, na jejich vydání bude přesně stanovený termín. Po jeho uplynutí přijde na řadu nový princip, takzvaná fikce souhlasu. To znamená, že pokud se DOSS nevyjádří, bude se to automaticky brát za souhlas.

Stejně tak důležitý je i další princip nově uvedený v zákoně, a to institut automaticky vygenerovaného rozhodnutí (o povolení stavby) elektronickým informačním systémem stavebního úřadu, který se bude používat v prvním stupni rozhodování. Tento trochu kostrbatý právnický termín zjednodušeně znamená, že pokud stavební úřad o žádosti nerozhodne do 60 dnů (u složitějších případů do 120 dnů), tak povolení vydá následující den automaticky počítač. To ale platí jen v případě, že žádost o povolení stavby včetně všech příloh byla podána v takové podobě a rozsahu, který umožní automatické vygenerování rozhodnutí se specifickými náležitostmi tohoto rozhodnutí převzatými z předložené žádosti.

Žádost o povolení stavby se má navíc podávat primárně elektronicky, což také ušetří nějaký ten čas a omezí spotřebu papíru. Celý povolovací proces bude plně digitalizován, což umožní komukoliv kontrolu, v jakém je přesně stavu. Každý jasně uvidí, který úřad je s vydáním stanoviska v prodlení a jak dlouhém. Úředníky tak bude přehledný systém tlačit k dodržování daných termínů. Investor by tak mohl ušetřit dlouhé měsíce i roky čekání na potřebná razítka. Nyní nejen že musí nekonečně čekat, zda se jeho stavební záměr konečně dostane na řadu, ale často opakovaně apeluje na úředníky, aby přestali s průtahy a rozhodli. Pozici hlídacího drába nyní za ně převezme nestranný počítačový systém.

Výrazné urychlení očekávám také od sloučení současných deseti typů řízení do jediného a zavedení pouze jednoho odvolání. Už tak nebude možné odvolávat se kvůli jedné věci neustále dokola. Uspořit několik měsíců by mohl také takzvaný apelační princip. Ten znamená, že odvolací orgán bude muset nově sám o stavební záměru rozhodnout, a ne pořád věc vracet nižší instanci k novému posouzení.

Nyní však hrozí, že tento přelomový zákon, vůbec platit nezačne. Už jen v připomínkovém řízení muselo ministerstvo vypořádat několik tisíc připomínek a teď si na tuto legislativu brousí zuby i zákonodárci. Podle informací, které mám, připravují velké množství pozměňovacích návrhů, jež mohou pozitivní přínos nového zákona zcela vymazat. Mnoho poslanců a senátorů bude chtít vyjít vstříc nejrůznějším zájmovým skupinám, což v konečném důsledku povede jen k rozmělnění připraveného zákona a žádná změna k lepšímu nenastane. Stačí, že ministerstvo po velkém tlaku ustoupilo zástupcům měst a obcí a nezruší nejnižší stavební úřady na obcích. Pouze jejich počet sníží na zhruba 400, což systémovou podjatost úředníků stavebních úřadů na místních radnicích nevyřeší.

Přesto si myslím, že by měl být zákon v této podobě co nejrychleji předložen do poslanecké sněmovny, nejlépe ještě letos na jaře. Už příští rok nás totiž čekají volby do poslanecké sněmovny, a pokud se do té doby nestihne připravený stavební zákon schválit, spadne takzvaně pod stůl. Zdlouhavý legislativní proces tak bude muset začít znovu a ulehčení výstavby v dohledné době budeme muset na další léta zapomenout.

Zákonodárci proto mají v rukou jedinečnou šanci odblokovat povolovací proces a pomoci vrátit na trh cenově dostupné byty. Vzhledem k situaci, která na rezidenčním trhu dlouhodobě panuje, bych se nebránil ani využití takzvaného stavu legislativní nouze, který umožní zrychlené projednání tohoto zákona. Trh s byty je totiž v krizi už dávno a bez nového zákona urychlujícího povolování staveb se z ní nedostane.

EVŽEN KOREC, generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.