Dle nejtemnějších scénářů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) způsobí světová pandemie koronaviru zpomalení globální ekonomiky v roce 2020 až o polovinu. Tvrdý dopad to bude mít i na pracovní trh, a to na mezinárodní i národní úrovni.

To se ovšem neprojeví hned, zaměstnanci v nejvíce ohrožených sektorech ekonomiky by se však měli připravit na změny, které trh práce pocítí pravděpodobně letos na podzim.

Pandemie koronaviru stoprocentně ovlivní i český pracovní trh. Otázkou zůstává, do jaké míry. Zohlednit se přitom musí řada faktorů, přičemž nejdůležitějším z nich je doba, po kterou bude společnost nucena setrvat v současném krizovém režimu. Zároveň ale podotkl, že by se lidé měli vyzbrojit jistou schopností předvídat následky v době, kdy bezprostřední ohrožení pomine. V tu chvíli se totiž teprve probudí pracovní trh.

Je třeba zdůraznit, že lidem nehrozí vlna bezprostředního propouštění. Trh práce vykazuje určitou setrvačnost. Dá se říci, že ukazatele trhu práce (pozn. nejvýznamnějším je míra nezaměstnanosti) jsou ze své podstaty určitým způsobem zpožděné. Vyvíjejí se se zpožděním za vývojem celé ekonomiky, což se typicky projevuje tak, že nejdříve padají akcie, ty následuje průmysl, a až poté začíná klesat zaměstnanost. Proto nepředpokládám, že by vlna propouštění české zaměstnance zasáhla ještě v kalendářním roce 2020.

Reakce trhu práce na pandemii koronaviru by mohly do jisté míry začít určovat podobu trhu práce již ve druhé polovině roku. Počítat by s nimi měli zejména zaměstnanci v rizikových odvětvích, hutnictví, těžbě nebo automobilovém průmyslu. Tato odvětví ekonomiky jsou globálními krizemi tradičně ohrožena, současná krize rozšíří tuto skupinu i o sektory, pro které to není zas tak typické. Kvůli koronaviru je teď nově ohrožen segment turistického ruchu a pohostinství, kupříkladu restaurace či hotely. Těmto zaměstnancům může hrozit zvýšené riziko vyhazovu.

Co to znamená pro ohrožené zaměstnance? Tito lidé budou muset v době po šíření nákazy dbát vyšší obezřetnosti a sledovat, kam se trh práce vyvíjí. Bezpochyby budou muset vyhodnocovat, zda právě oni nejsou ohroženi strukturálními změnami, které postihnou riziková odvětví (pozn. zmíněné výše). Zodpovědná příprava přitom do značné míry předurčí jejich budoucnost. Z dostupných nástrojů doporučuje zvážit možnosti, které poskytují rekvalifikační kurzy či dokonce úplná změna profesního zaměření. Je jisté, že dlouhodobý trend rekordně nízké nezaměstnanosti v konfrontaci s koronavirem neobstojí. Češi by zkrátka měli počítat, že pravděpodobnost propouštění bude jistojistě narůstat.

Možná paradoxně by tato situace mohla prospět některým zaměstnavatelům. I když podobná krize je svého druhu katastrofou pro každého podnikatele usilujícího o maximalizaci zisku. Na druhou stranu můžeme sledovat nové trendy, které jejich postavení do určité míry posílí. Možná si i do určité míry ulevili, alespoň z jistého úhlu pohledu. Napjatá situace na trhu práce polevuje. To znamená, že pro zaměstnavatele už nebude tak složité nacházet kvalifikované a vhodné zaměstnance. Stejně tak nutně oslabuje tlak ze strany zaměstnanců na zvyšování mezd. Jakákoliv krize zaměstnancům dává důvody, aby si své práce vážili, což oslabuje jejich pocit, že jsou páni situace jako za dob ekonomického boomu.

Situace se dynamicky proměňuje každým dnem, míra nezaměstnanosti poroste směrem nahoru. Češi si tak budou muset co nejrychleji osvojit aktivní roli při hledání práce, a to třeba i v horizontu několika let. Vlna propouštění s určitou intenzitou proběhne, někteří o práci skutečně přijdou, a nad jinými se, třeba i po dlouhou dobu, bude toto nebezpečí minimálně vznášet. To by si měl uvědomit každý zaměstnanec i zaměstnavatel.

LUKÁŠ KOVANDA,  ekonom think-tanku CZECH FUND

exkluzivně pro Jenpráce.cz

 

 

 

 

 

Foto 1: Pixabay

Foto 2: archiv autora