V dubnu se spotřebitelské ceny podle Českého statistického úřadu oproti loňsku zvýšily o 3,2 procenta. Ve srovnání s březnovými 3,4 procenta tak meziroční inflace mírně poklesla. Výrazně zdražovaly zejména potraviny, což nepřekvapí nikoho, kdo se při nákupu trochu rozhlédl v oddělení ovoce a zeleniny.

Za tím stojí nejen nižší úroda, ale i problémy se sklizní kvůli nedostatku zahraničních pracovníků. Dalším důvodem je i možná změna stravovacích návyků obyvatel, kteří se v současné době stravují hlavně doma.

Opačným směrem však silně působil pokles cen pohonných hmot, který částečně odrážel nedávný propad cen ropy na světových trzích.

Do budoucna se však dá vzhledem k utlumené globální poptávce a opatřením proti šíření koronaviru očekávat spíše další snižování celkové inflace. Zajímavostí je, že nezvyklý stav, ve kterém se ekonomika nyní nachází, komplikuje i samotné měření vývoje cen. Čeští statistici se podobně jako jejich kolegové ve světě museli potýkat s problémy spojenými se zachycením cen zboží a služeb, které v dubnu nebyly reálně poskytovány.

Nicméně dubnová inflace i očekávání jejího dalšího poklesu jsou víceméně v souladu s nejnovější prognózou ČNB. Současné číslo tak potvrdilo slova guvernéra Rusnoka, že nejbližší vývoj cen by neměl na ČNB vytvářet tlak, aby dále stupňovala uvolňování své měnové politiky. Prvním testem tak prošel nový výhled českých centrálních bankéřů úspěšně.

Otázkou tedy je, jak tento výhled obstojí v konfrontaci s dalšími daty, která postupně odhalí, jak hluboké rány koronavirus české ekonomice skutečně uštědřil. To následně rozhodne o tom, zdali ČNB Česku naordinuje nekonvenční měnovou politiku v podobě devizových intervencí, negativních úrokových sazeb či kvantitativního uvolňování.

TOMÁŠ LÉBL, analytik skupiny AXA ČR a SR

Foto 1: Michal Novotný, Ekonomický magazín

Foto 2: archiv AXA