Z minulých krizových zkušeností víme, že český spotřebitel má sklon ke zvýšení míry úspor v očekávání budoucí nejistoty svého příjmu. Platilo to silně pro minulou krizi. Tentokrát se stát snaží spotřebitele více podpořit, ale teprve uvidíme, jak to bude účinné, říká guvernér ČNB.

Rozhovor s JIŘÍM RUSNOKEM, guvernérem České národní banky.

Pane guvernére, základní úroková sazba je na 0,25 procenta. Je možné, že se dočkáme i záporné úrokové sazby?

Úrokové sazby jsou náš základní nástroj provádění měnové politiky. Jejich rychlý pokles do blízkosti nulové úrovně v posledních dvou měsících (v případě 2T repo sazby z původních 2,25 procenta na dnešních 0,25 procenta) je důsledkem bezprecedentního makroekonomického šoku způsobeného pandemií COVID19. Je totiž zřejmé, že česká ekonomika zažije silný propad svého výkonu. Všeobecný pokles poptávky s tím spojený se posléze odrazí i v rychlém poklesu inflace do blízkosti našeho cíle a pravděpodobně i pod něj.

Proto měnová politika reaguje silným uvolněním měnových podmínek, aby v horizontu své transmise (12-18měsíců) pomohla k oživení ekonomiky. Tomuto uvolnění měnových podmínek napomáhá i oslabený kurz koruny. Použití záporných sazeb jistě nelze zcela vyloučit z našeho teoretického repertoáru nástrojů pro mimořádné podmínky. Nicméně jejich použití si v našich reáliích dovedu jen obtížně představit. Náš finanční trh má stále značný přebytek likvidity. Není zde zásadně omezena dostupnost úvěrů a zejména naše inflace je stále výrazně vzdálená nule a myslím, že to tak i zůstane.

ČNB uvolnila podmínky pro získání hypoték. Už máte nějaké zprávy z trhu, zda to hypotečnímu trhu pomohlo?

Smyslem našich kroků v doporučeních pro poskytování hypoték bylo odstranit zbytečnou tvrdost v situaci, kdy se zásadně změnily podmínky na finančním trhu. Vždy jsme tvrdili, že tato pravidla budeme pružně korigovat podle pravidelného vyhodnocení situace na trhu. V důsledku makroekonomického šoku se trh silně změnil, proto naše reakce. Seriózní datové informace mají zpoždění několik měsíců, takže na podrobnější vyhodnocení je ještě brzy. Nicméně nepochybuji o tom, že i díky tomuto kroku bude propad na trhu financování nákupů nemovitostí mírnější, než by tomu bylo bez této reakce regulátora.

Šéf odborů Josef Středula volá po striktním zákazu vyvádění dividend z České republiky. ČNB se zatím omezila na výzvu bankám, pojišťovnám a dalším institucím k nevyvádění dividend z ČR. Jak je tato výzva účinná? A je vůbec možné vyvádění dividend zakázat?

Pokud jde o finanční instituce, které podléhají našemu obezřetnostnímu dohledu, pak mohu konstatovat, že naše výzva je velmi účinná. V tuto chvíli nevím o bance či pojišťovně v naší jurisdikci, která by šla proti této výzvě. Mimochodem, ČNB byla patrně první makroobezřetnostní autoritou v Evropě, která podobné doporučení vydala. Teprve po nás následovala ECB a de facto celá Evropská unie.

Ale ještě jedna vysvětlující poznámka: Nejedná se o trvalý zákaz výplaty dividend, jde pouze o posečkání s jejich případnou výplatou do momentu, kdy pominou extrémní nejistoty a kapitálový plán příslušné společnosti bude dostatečně spolehlivý.

Pokud jde o nakládání s kapitálem ve firmách, které nejsou regulovány ČNB, to my nemůžeme ovlivnit a je to v zásadě záležitost jejich vlastníků. Obecný zákaz repatriace zisků v prostředí společného evropského trhu by byl porušením jednoho z klíčových principů Evropské unie, tj. volného pohybu kapitálu.

Jsou z vašeho pohledu nyní banky ke svým klientům dostatečně vstřícné? Myslím tím například odklady splátek hypoték či pozdržení splátek podnikatelských úvěrů.

Podle mých informací, pokud jde o naplňování moratoria, tak jak to předvídá přijatý zákon, banky postupují v souladu. Takže ano, jsou vstřícné ke svým klientům.

Jak podle Vašeho názoru ovlivní krize chování spotřebitele? Bude opatrnější, „spořivější“?

Těžko odhadovat. Z minulých krizových zkušeností víme, že český spotřebitel má sklon ke zvýšení míry úspor v očekávání budoucí nejistoty svého příjmu. Platilo to silně pro minulou krizi. Tentokrát se stát snaží spotřebitele více podpořit, ale teprve uvidíme, jak to bude účinné.

Přál bych si, abychom až se situace vrátí k normálu a bude opět (doufejme) solidní ekonomický růst a růst příjmů, vždy mysleli na to, že se situace může kdykoliv negativně a rychle zvrátit. A například každá domácnost i podnik by měly s takovou situací počítat a držet alespoň minimální rychle likvidní rezervu ve svých financích.

Jak ovlivní současná krize banky? Očekáváte rychlejší rozvoj on-line služeb?

Digitalizace téměř ve všech sférách života společnosti bude touto zkušeností významně podpořena, banky a finanční služby nevyjímaje. Banky, ale i další podniky finančních služeb už dnes svým charakterem a způsobem fungování představují více technologické firmy než tradičně vnímané finanční domy.

Vidíte nějaká další rizika pro světovou ekonomiku? Hodně se mluví třeba o nedostatku vody, o suchu, které ohrožuje především zemědělství a tím i ceny potravin v obchodech.

Chtěl bych zdůraznit, že rizika patří k životu společnosti i jednotlivce zcela přirozeně. Jistě, jde o jejich míru a naši schopnost je omezovat a zvládat. Dnes jsme svědky toho, že jakékoliv větší ohrožení se de facto stává globálním rizikem. Nepochybně to souvisí i s rychlostí šíření informací v dnešním světě, s hloubkou propojenosti světa ať už toky zboží, služeb a peněz, ale i propojeností environmentální. Stále početnější lidská populace zanechává na planetě stále viditelnější ekologickou stopu. Takže ano, narůstá váha rizik spojených s udržitelností zejména ekologickou. Na druhé straně naše reakce na ně musí být založena na skutečném vědeckém a fakty podloženém poznání, a nikoliv pouze na ideologiích a emocích či skupinově prosazovaných zájmech. Jde o to, aby boj za zelenou planetu nevedl nakonec ke kolektivní sebevraždě lidstva.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský vidí v současné situaci i jedno pozitivum. Vrátil se podle něj étos listopadové revoluce, kdy si lidé pomáhali a byli k sobě vstřícní. Vidíte na probíhající krizi také něco pozitivního?

Jistě platí lidová moudrost „všechno zlé je na něco dobré“ a tak to bude i v případě této, dnes už zjevně globální, krize. Otázka je, nakolik si budeme umět na všech úrovních vzít nějaká ponaučení do budoucna. Uvedu jen pár příkladů, dalo by se o tom asi napsat mnoho slov. Například se ukázalo, že velká část celosvětového cestování po různých kongresech, konferencích, jednáních a podobně se dá docela dobře nahradit video a telekonferencemi. Vůbec bych se nezlobil, pokud se do budoucna sníží míra globálního obchodu s komoditami, které lze téměř stejně efektivně vyrobit blíže místu spotřeby. Mám na mysli například naši téměř totální závislost na dovozech zeleniny mírného pásma z jižní Evropy. Podobně řada jednoduchých a někdy i docela objemných výrobků putuje opět přes půl planety. Nemluvě o téměř posedlosti globální turistikou. Nicméně nedělám si příliš iluze, že se něco zásadního změní.

Děkuji za rozhovor.

Foto: Michal Novotný