Celková přijatá opatření na podporu ekonomiky v souvislosti s dopady šíření koronaviru činí 1,13 bilionu korun, tedy 20,4 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z aktualizovaného přehledu, který zveřejnilo ministerstvo financí. Někteří ekonomové vyčíslenou podporu kritizují nebo zpochybňují.

Ministerstvo vyčíslený objem opatření mírně snížilo, v předchozím přehledu z 22. dubna úřad uvádělo 1,19 bilionu korun. Například o 100 miliard úřad snížil záruční kapacitu v programu Covid III.

Přímá schválená podpora podle MF činí 255,2 miliardy korun, odklady daní a odvodů 22,2 miliardy korun a záruky 851,5 miliardy korun. „Celkové číslo naopak nezahrnuje některá další opatření a výdaje, které je obtížné vyčíslit, jako je úrokové moratorium, odklad EET nebo vyšší částky směřované na vyplácenou sociální podporu,“ uvedlo MF.

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v neděli uvedla, že slibovaná vládní pomoc české ekonomice je mnohonásobně vyšší než reálná pomoc. Činí jednotky desetin procenta hrubého domácího produktu místo slibovaných 20 procent HDP. „ČR exceluje pouze v jednom, ve slibech. Realita je ale spíš smutná než veselá,“ uvedla.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na twiteru uvedla, že si Česko v objemu pomoci nevede ve srovnání s dalšími státy špatně. Přímá pomoc z rozpočtu podle ní patří po Německu k těm nejvyšším v přepočtu na HDP. Obdobně jsou na tom i přislíbené garance a záruky.

„Hlavním problémem se srovnávacími tabulky státní pomoci je aspekt času. Podpora vyjádřená v procentech HDP je napočítávána v řádech několika příštích měsíců či čtvrtletí. Velká čísla s pomalým náběhem pomoci tak mohou být horší než menší čísla, pokud jsou realizována rychle,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Dodal, že dalším problémem je započítávání garancí. „Pokud stát ručí 150 miliard korun a doufá, že soukromý sektor s využitím garancí rozpůjčuje dalších 450 miliard korun, započítáte do podpory státu formou garancí 150 nebo 600 miliard korun? Jako vždy ďábel je ukryt v detailu,“ uvedl.

Podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše je v 15,4 procenta HDP ve formě státních záruk za úvěry z říše snů. „I když programy COVID 3 a COVID plus budou fungovat hladce, úvěry v celkovém objemu přes 800 miliard korun opravdu letos neuvidíme,“ uvedl.

Premiér Andrej Babiš (ANO) 18. března uvedl, že vláda by mohla na základě analýz poskytnout na podporu podnikatelů a firem postižených šířením koronaviru až jeden bilion korun. Na přímou pomoc by podle něj mělo směřovat zhruba 100 miliard korun a na záruky 900 miliard korun. Sněmovna v dubnu schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu na 300 miliard korun.

Podrobná kvantifikace přijatých opatření v souvislosti s pandemií COVID-19 (aktualizováno k 7. květnu):

v mld. Kč

PŘÍMÁ PODPORA 4,6 procenta HDP 255,2
Opatření na příjmové straně 124
– Daňová opatření (Kompenzační bonus I a II pro OSVČ, prominutí zálohy) 99,4
– Opatření v odvodech pojistného (prominutí záloh pro OSVČ) 23,1
– Ostatní opatření na příjmech (nižší dividendy z LEtiště Praha) 1,5
Opatření na výdajové straně 131,2
– Oblast zdravotnictví (navýšení platby za státního pojištěnce, platů, ochranné pomůcky, zdravotnický materiál, oddlužení nemocnic apod.) 40,3
– Nové sociální transfery (prodloužení a zvýšení ošetřovného, včetně ošetřovného OSVČ) 15,9
– Přímá podpora firem (program Antivirus, Úvěr COVID I, úvěry z PGRLF) 60,1
– Ostatní (navýšení investic SFDI, rozvoj venkova, pomoc v oblasti kultury, lesnictví, zemědělství, apod.) 15
ODKLADY DANÍ A ODVODŮ 0,4 procenta HDP 22,2
Očekávání ohledně individuálních úprav záloh na DPFO a DPPO, posunutá podání, odklad EET a jiné 22,2
ZÁRUČNÍ SCHÉMATA 15,4 procenta HDP 851,5
COVID II – záruční kapacita 20
– COVID III – záruční kapacita 500
– EGAP – zvýšení pojistné kapacity na 330 mld. Kč 330
– COVID Praha – záruční kapacita 1,5
CELKEM VŠE 20,4 procenta HDP 1128,9

Zdroj: MF

ČTK