Česká národní banka reaguje snížením své základní úrokové sazby na aktuální čísla statistického úřadu, která poukazují na téměř desetiprocentní propad průmyslové výroby. ČNB také předpokládá ekonomické zotavení ve tvaru W, s potenciálem růstu od 3. čtvrtletí tohoto roku.

Inflace by ovšem měla zůstat v požadovaném pásmu dvou procent i bez měnové intervence, ačkoliv ani tu guvernér Jiří Rusnok nevyloučil. Není to první snížení sazeb centrální banky. Již 16. března bankovní rada ČNB snížila právě svou základní úrokovou sazbu, neboli dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 75 bazických bodů na 1,00 procento a lombardní sazbu na 2,00 procenta.

Obě tyto sazby ČNB nyní dodatečně snížila o 0,75 a 1 procentní bod. Diskontní sazbu ponechala na úrovni na 0,05 procenta. Navíc také již v dubnu za účelem ulehčení poskytování úvěrů českým bankám také rozhodla, že sazba proticyklické kapitálové rezervy klesne z 1,75 procenta na 1,0 procento s platností od 1. dubna 2020.

Tato snížení jsou mezi těmi nejrazantnějšími v Evropě, a to z důvodu jejich postupného navyšování od roku 2017. Česká národní banka si tak díky těmto opatřením vytvořila dostatečný manévrovací prostor pro potenciální krizi, která přišla nečekaně v podobě covid-19.

Přímý dopad na zákazníky se v brzké době neočekává, jelikož bankám kvůli předpokládanému růstu delikventních klientů porostou náklady spjaté s rizikem, budou tudíž muset kompenzovat pokles svých příjmů minimálním zachováním stávajících úrokových sazeb. Současné opatření je tudíž spíše zacíleno na podporu průmyslu a ekonomiky.

KAREL KOTOUN, manažer v oblasti finančních služeb, Accenture ČR

Foto 1: Michal Novotný

Foto 2: archiv Accenture ČR