Nově předloženým návrhem rozpočtu EU na období 2021-27 zahájila Evropská komise období náročného vyjednávání. Očekává se, že ke konečné dohodě nedojde dřív než na červnové schůzce Evropské rady.

Šetrná čtyřka o víkendu publikovala nepříliš promyšlené aide-mémoire, které v zásadě navrhuje jednorázové dvouleté krizové úvěry. V podstatě jediné, na čem se toto aide-mémoire Šetrné čtyřky shodne s francouzsko-německou iniciativou, je fakt, že má být plán hospodářské obnovy navázán na sedmiletý rozpočtový rámec MFF. Postoje zemí, které se další vlně evropské solidarity brání nejvíce, se však podle všeho v posledních hodinách změnily. Dánsko i Rakousko jsou evidentně ochotné ve věci budoucího rozpočtu a plánu zotavení EU přistoupit na kompromis. Dánský ministr zahraničí naznačil, že se jeho země „konstruktivně“ zapojí do jednání a bude se snažit o rozumný a férový kompromis. Rakouský ministr financí pro změnu dál pootevřel dveře případné kombinaci úvěrů a dotací s tím, že část evropské pomoci v boji proti viru patrně nebude nutné vracet.

K všeobecnému optimismu překvapivě přispěl i tradičně konzervativní německý list FAZ, který v pondělí vyjádřil podporu de facto malým fiskálním transferům: „Teď není ten pravý čas, abychom nutili jednotlivé země platit za chyby minulosti. Nastal čas si navzájem pomáhat. Budoucnost EU záleží na tom, zda dokážeme všichni táhnout za jeden provaz“. To je velmi silný signál, že se kancléřce Merkelové vcelku daří přesvědčit německou konzervativní elitu.

Díky desetiletí výzkumu systémových rizik a nezamýšlených finančních a makroekonomických dopadů se dokázala ECB úspěšně vyhnout krizi likvidity i finanční krizi. Očekáváme, že nyní zůstane v režimu prevence a na červnové schůzce oznámí další uvolňování, které bude spočívat v rozšíření programu PEPP o 500 miliard euro na pokrytí koronavirových dluhů a v jeho prodloužení minimálně do září 2021. V případě potřeby může ECB udělat ještě víc, když zvýší podíl nadnárodních dluhů v programu PSPP, dále sníží sazbu cílených dlouhodobějších refinančních operací TLTRO nebo bude dokonce nakupovat bankovní úvěry, jako to dělá Fed v rámci svého programu Main Street.

Eurozóna je dle našeho názoru v oblasti akomodačních opatření šest až dvanáct měsíců za Spojenými státy, ale už teď je nad slunce jasnější, že současný cyklus monetární politiky povede de facto k opětovnému znárodnění trhu s vládními dluhopisy na obou stranách Atlantiku. Aby však byly akce ECB plně efektivní, potřebují také podporu ve fiskální oblasti, a to nikoli zítra nebo pozítří, ale už dnes, hned teď. Politickým handrkováním už Evropa ztratila až moc času.

CHRISTOPHER DEMBIK, vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank

Christopher Dembik je vedoucím oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank v Paříži. Členem týmu Saxo Bank se stal v roce 2014 a vedoucím makroekonomické strategie je od roku 2016. Zaměřuje se na analýzu monetární politiky a globální makroekonomický vývoj ovlivněný fundamentálními ukazateli, náladou trhu a technickou analýzou.V roce 2015 získal cenu Thomson Reuters StarMine pro nejlepší makroekonomické předpovědi ve Francii. Pro Saxo Bank tvoří Dembik měsíční Makroekonomické vyhlídky, které se zaměřují na monetární politiku, a pravidelně vydává své analýzy francouzské a polské ekonomiky. Často je citován v mezinárodních zpravodajských médiích, jako jsou např. Bloomberg, TF1 a Newsweek.

Dembik dříve pracoval jako analytik francouzského velvyslanectví v Tel Avivu a během studií na Ekonomickém ústavu Polské akademie věd napsal práci na téma budoucnosti eurozóny. Christopher Dembik vystudoval fakultu mezinárodních studií na Sciences Po Paris. Jeho rodným jazykem je francouzština, ale mluví také dobře anglicky a španělsky a domluví se trochu hebrejsky.

Foto 1: Pixabay

Foto 2: archiv Saxo Bank