Je stočený tachometr důvodem, proč se poohlédnout po jiném autě? Pro padesát devět procent kupujících není za předpokladu, že je nájezd kilometrů snížený do padesáti tisíc kilometrů.

Vyplynulo to z průzkumu, jež mezi třemi sty lidmi kupujícími ojeté auto realizovala společnost Cebia, která už téměř tři desítky let pomáhá motoristům bojovat proti nekalým praktikám při prodeji použitých vozů. Z průzkumu konkrétně vyšlo, že třicet pět procent kupujících by jednoznačně požadovalo slevu. Dalších dvacet dva procent by se na stočený tachometr zeptalo prodejce a v závislosti na jeho přístupu by si auto možná koupilo, respektive pokud by je dokázal přesvědčit, že o stočení nevěděl a byl ochotný k vyjednávání o ceně vozu. Dvě procenta zákazníků by stočený tachometr vůbec neřešila a auto si klidně koupila i za výchozích podmínek. „Je překvapivé, že stočený tachometr většinu lidí od koupi vozu jednoznačně neodradí. Na jednu stranu je pravdou, že pokud prodejce přizpůsobí cenu vozu skutečnému kilometrovému nájezdu, nemusí to být problém. Alarmující však je, že pouze dvacet dva procent kupujících by se zajímalo o to, zda prodávající o stočení věděl a zda jim nezatajuje i něco jiného,“ říká Martin Pajer, ředitel společnosti Cebia. Kromě stočeného tachometru se kupující mohou často setkat i se zatajenými haváriemi (99,4 procent aut je prodáváno jako nehavarované), omlazením vozidla neuvedením skutečného roku výroby, falšováním původu (i českého) či nelegálním předěláním vozidla. Stočený tachometr zdražuje vozidlo v průměru o dvacet procent. Záleží na konkrétním modelu, jeho stáří, a především počtu stočených kilometrů. „Kromě toho na kupujícího čekají dodatečné náklady spojené s údržbou vozu kvůli vyššímu kilometrovému nájezdu. Tyto náklady se vyšplhají opět v průměru na dvacet procent. S těmito náklady však lidé, kteří požadují slevu, zpravidla nepočítají,“ upozorňuje Martin Pajer. Lidé, kteří jsou ochotni stočený tachometr tolerovat, by měli vědět, že pokud plánují vozidlo v budoucnu prodat, mohou narazit na problém. „Tato auta se budou v nadcházejících letech obecně hůř prodávat, neboť lidé historii najetých kilometrů čím dál více prověřují a najít kupce bude těžké,“ dodává Pajer.

Při stočení o více než padesát tisíc kilometrů klesá ochota lidí koupit vůz na třetinu

Ochota tolerovat stočený tachometr však klesá se vzrůstajícím počtem stočených kilometrů. Stejní lidé totiž byli tázáni, jak by se zachovali v případě, že by zjistili, že auto má stočený tachometr o více než padesát tisíc kilometrů. Podíl těch, kteří by si byli i tak ochotni vozidlo koupit, klesnul z padesáti devíti procent na dvacet jedna procent, tedy prakticky na třetinu. Konkrétně dvanáct procent kupujících by jednoznačně požadovalo slevu, sedm procent by se vyptávalo prodejce a dvě procenta by stočení údajně neřešila. „Statisticky každý pátý člověk by si auto se stočeným tachometrem třeba o sto tisíc kilometrů vědomě koupil, a to je opravdu velké číslo. Zajímavá je emocionální rovina, která do rozhodování vstupuje. Před vybíráním vozu mívá každý kupující relativně konkrétní představu zejména o ceně, stáří, a právě kilometrovém nájezdu. A každý pátý je ochotný se této představy vzdát a pořídit si auto, které má i třeba dvakrát tolik najeto. A to jen proto, že auto vidí a líbí se mu. Průzkum ukázal, jak velkou roli hrají emoce při koupi vozidla,“ popisuje Martin Pajer. Průměrný počet stočených kilometrů se pohybuje okolo sto tisíc kilometrů. Manipulaci s počitadlem ujetých kilometrů vykazuje až třetina ojetin určených k prodeji. Očekává se přitom, že kvůli snížené poptávce a kupní síle v důsledku koronavirových opatření se může podíl aut se stočeným tachometrem v následujících měsících až o několik procentních bodů zvýšit. Stočený tachometr lze přitom nejlépe odhalit prověřením historie vozidla. Zadáním VIN kódu vozu do systému AUTOTRACER na www.zkontrolujsiauto.cz lze manipulaci s počitadlem ujetých kilometrů odhalit do několika minut z pohodlí domova.

Foto: pixabay.com

Zdroj: Cebia, spol. s r.o.