Důvěra v ekonomiku Česka vzrostla v červenci meziměsíčně o 9,5 bodu na 86,7 bodu. Optimističtější byli spotřebitelé i podnikatelé, u nichž byl meziměsíční růst důvěry nejvyšší od počátku sledování.

Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Důvěra v tuzemskou ekonomiku zaznamenala v dubnu po vypuknutí koronavirové krize rekordní propad skoro o dvacet bodů, v květnu a v červnu mírně stoupla. I přes výrazný růst v červenci zůstává důvěra v ekonomiku stále pod dlouhodobým průměrem, uvedli statistici.

Důvěra podnikatelů stoupla v červenci meziměsíčně o 10,9 bodu na 84,7 bodu, u spotřebitelů byla vyšší o 2,7 bodu, dostala se na devadesát šest bodů.

„Ačkoli indikátory důvěry zejména v průmyslu v červenci pozitivně překvapily, je potřeba je vnímat stále s opatrným optimismem. Nejen proto, že budoucí vývoj začíná být opět více nejistý z titulu příchodu druhé vlny pandemie, ale i proto, že obnova zahraniční poptávky nebude pravděpodobně tak rychlá, protože řada zemí se s epidemií a navazujícími restrikcemi potýká stále relativně citelně,“ upozornil hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Za výrazným růstem důvěry podnikatelů stálo zvýšení důvěry ve službách a zejména v průmyslu. „Indikátor důvěry v průmyslu vzrostl v meziměsíčním srovnání nejvíce od počátku sledování. Podnikatelé v průmyslu očekávají zejména výrazný růst tempa výrobní činnosti v nejbližších třech měsících,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst. Důvěra podnikatelů v průmyslu vzrostla v červenci meziměsíčně o 19,8 bodu na 89,8 bodu, ve službách o 4,8 bodu na sedmdesát sedm bodů.

„Optimismus, zejména ohledně zakázek v průmyslu, se jeví jako velice pozitivní zpráva a může signalizovat rychlejší návrat do předkrizového stavu, než jaký se poslední dobou očekával,“ uvedl ředitel strategického poradenství PwC ČR Jan Hadrava. Na druhou stranu podle něj ale bude na podzim vývoj záležet na tom, jak se podniky vyrovnají s možnou novou vlnou pandemie, koncem moratoria na splácení úvěrů nebo nejistou budoucností vládního programu Antivirus.

Ve stavebnictví se důvěra v ekonomiku meziměsíčně zvýšila mírně, a to o 0,6 bodu na sto tři bodů. „Poptávka po stavebních pracích se proti červnu mírně zvýšila, i když stále převažovali podnikatelé hodnotící celkovou poptávku jako nedostatečnou,“ uvedli statistici.

V obchodu se důvěra ve srovnání s červnem snížila, klesla o 2,6 bodu na hodnotu 89,5.

U spotřebitelů byly v červenci meziměsíčně mírně nižší obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace, naopak obavy ze zhoršení jejich vlastní finanční situace se mírně zvýšily. Na rozdíl od průmyslu se ovšem podle Seidlera u domácností rychlý návrat důvěry zpět k hodnotám před koronakrizí nenaplňuje. „To však není případ jen v tuzemské ekonomice, například důvěra domácností v celé eurozóně v červenci dokonce nepatrně propadla a setrvala tak zhruba na své červnové úrovni,“ uvedl.

Souhrnný indikátor důvěry se zhruba od podzimu roku 2014 až do začátku letošního roku vytrvale držel kolem sto bodů. Od letošního ledna ale začal mírně klesat. V březnu se v Česku objevily první případy nákazy koronavirem následované preventivními opatřeními vlády proti šíření viru, která zahrnovala uzavření restaurací, kin či obchodů i omezení cestování. Důvěra v ekonomiku se pak v dubnu propadla na hodnoty pod osmdesáti body, kde byla naposledy za ekonomické krize v roce 2009.

ČTK