Zájem o svěřenské fondy v Česku prudce roste. Zatímco v roce 2014 jich na tuzemském trhu existovalo jen několik desítek, ke konci prvního letošního pololetí bylo v evidenci téměř dva tisíce čtyři sta svěřenských fondů.

Podle odborníků již konečně ztrácejí odstín tajemnosti a nečitelnosti, a naopak naplňují svůj původní význam – zajištění efektivní ochrany a správy mnohamilionového majetku. Jejich význam se tak prohlubuje právě v době krize, kterou v současnosti způsobují dopady koronavirové pandemie. V rozhovoru se dočtete, jak mohou fondy podnikatelům v těchto vypjatých časech pomoci, na co si dát pozor při jejich zakládání a proč jejich obliba stále roste.

JAKUB HOLLMAN, partner advokátní kanceláře CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ

Zdá se, že svěřenské fondy se v Česku plně etablovaly. Čím to je?

Důvodů je několik. Za prvé si získaly důvěru mezi lidmi, kteří si chtějí bezpečně, trvale, a hlavně smysluplně uložit svůj pracně vybudovaný majetek. Nejde o to, aby se peníze a nemovité věci šikovně schovaly, podstatou je přehledná a efektivní správa a administrativa veškerého majetku. Za druhé jsou fondy stále více populárnější v zahraničí, konkrétně pak v Lichtenštejnsku nebo ve Švýcarsku, kde mají dlouholetou tradici, a protože svět je stále více globalizovanější a zkušenosti s byznysem se sdílejí na všech možných úrovních, využívání svěřenských fondů má vzestupnou tendenci i u nás.

Projeví se do nárůstu svěřenských fondů současná krize způsobená pandemií koronaviru?

Nemyslím si. Mnoho podnikatelů, zejména ze starší generace, má své peníze uložené v nejrůznějších investičních fondech, v akciích nebo v nemovitostech. Jenže tím, jak akciové trhy klesají a postupně se zřejmě podle analytických prognóz začnou snižovat i ceny nemovitostí, musejí byznysmeni hledat vhodné nástroje, kterými uchrání svůj majetek. Tady už nejde jen o změnu portfolia, ale o celkovou a stabilní péči na dlouhé roky dopředu. Fondy by mohly být jistou zárukou proti znehodnocení majetku.

Takže by se dalo říci, že svěřenské fondy jsou do jisté míry zárukou i proti krizím, jakou je ta současná?

Do jisté míry ano. Svěřenské fondy si většinou zakládají podnikatelé kvůli vyšší ochraně soukromého majetku, který chtějí zachovat pro budoucí generace. Do fondu vloží veškeré své finanční prostředky a nemovitosti, aby je uchránili před nejrůznějšími a neočekávanými riziky. V praxi obvykle fungují jako prostředek pro elegantní a bezpečné předání rodinné firmy mezi generacemi. Platit by to mělo i v době krize, která – jak známo – snižuje hodnotu celé řady investic. Při správném nastavení svěřenských fondů lze těmto hrozbám předejít.

Navíc se k majetku nemůže dostat nikdo další, pokud nemá oprávnění. Platí to i pro věřitele, kteří by se chtěli v době krize přihlásit o část majetku?

Ano, velkou výhodou svěřenského fondu je, že umožňuje efektivní správu soukromého či podnikatelského majetku a zároveň účinnou ochranu zakladatele například i před zmíněnými neoprávněnými věřiteli. Nejen v tomto ohledu jde o výrazně vhodnější nástroj, než jsou instituty dědického práva. Jinými slovy, fond zajistí přetrvání majetku do budoucna, navíc se o veškerý svěřený majetek mohou po celou dobu jeho trvání starat profesionálové.

Svěřenský fond je tedy natolik bezpečný, že se nedá ukrást?

Rozhodně je bezpečnější než například správa majetku přes společnost s ručením omezeným. Již několikrát jsem slyšel, že může dojít k falšování podpisu správce svěřenského fondu nebo že správce onemocní a celá kontrola majetku se tím ohrozí. Ano, tyto obavy jsou na místě, jedním dechem se ale dají rozprášit argumentem, že podobu fondu si nastavíte už při samém začátku včetně požadavků na ověřování podpisů a dalších pojistek proti případným rizikům. Když všechna potenciální nebezpečí zvážíme včas a vytvoříme podle nich adekvátní správu, pak může člověk klidně spát s vědomím, že má vše bezpečně na jednom místě a pod střechou, kam nezatéká.

Pokud jsme zmínili zakladatele svěřenského fondu, kdo jím může být?

Stát se jím může jak právnická, tak i fyzická osoba, která do něj svůj majetek vyčlení z vlastní vůle a s jasně vymezeným záměrem. Tím však zakladatel k vyčleněnému majetku ztrácí vlastnické právo. O majetek se stará správce, a to ve prospěch obmyšlených, kteří mohou mít z majetku užitek. Ani obmyšlení však nejsou novým vlastníkem fondu. Nad fondem nadále vykonává plnou správu zakladatelem určený svěřenský správce. Zní to možná trochu složitě, ale pravidla jsou celkem přehledná a v praxi – pokud je fond správně založen a řádně opečováván – fungují dobře.

Právě – pokud je fond správně založen. Existuje nějaký univerzální ověřený mustr, který se dá nabídnout všem potenciálním zakladatelům?

Tak jednoduché to není. Každý z podnikatelů má odlišný majetek, jiné cíle a důvody, proč jej chce založit. Proto je potřeba si každý tento příběh vyslechnout a správně ho pochopit, aby mohl být svěřenský fond tzv. ušit na míru. Jinak se může stát, že fond nebude plnit to, co má, a stane se spíše přítěží než přínosem.

A co dál, když je fond založený? Kdo se o něj stará, aby vše bylo podle předpisů a zákonů?

Zásadním krokem je efektivně nastavit správu fondu a zajistit profesionální dohled nad fondem na vysoké odborné úrovni. Fond dnes umí na trhu založit spousta subjektů. Co už tolik neumějí, je upravit principy správy svěřenských fondů opravdu komplexně. K navržení vhodné struktury a nastavení odpovídajícího způsobu správy svěřenského fondu je třeba znát velmi detailně nejen majetkovou strukturu, ale především zmíněný dlouhodobý záměr a vizi klienta.

Začátkem roku 2018 došlo k jedné důležité změně – zavedení evidence svěřenských fondů fakticky narušilo obecný princip anonymity zakladatelů a obmyšlených osob. Co to znamená v praxi?

Veřejnost se při nahlédnutí do evidence může dozvědět název svěřenského fondu, kdo je jeho správcem a jaký je účel fondu. Řada informací však zůstává veřejnosti skryta, a to právě informace o zakladateli a obmyšlených. V žádném případě se nejedná o nic nebezpečného, co by ohrozilo vložený majetek v neprospěch někoho cizího. Fondy se zkrátka v tomto směru staly více transparentní, aby nevzbuzovaly dojem, že je v nich majetek ukryt v rozporu se zákonem.

Dají se do budoucna u svěřenských fondů kvůli některým mediálním kauzám očekávat nějaká zpřísnění či do konce regulace?

Podle mě k tomu není důvod. Svěřenské fondy představují zákonem danou formu ukládaní a správy majetku, není proto namístě si myslet, že jde o něco nekalého. Samozřejmě se může stát, že někdo bude chtít svěřenský fond zneužít nebo využít nezákonným způsobem, pak ale musí počítat s tím, že poruší zákon a ponese následky. V českém prostředí jsou parametry pro založení a následnou správu nastaveny optimálně, nicméně nevylučuji, že v průběhu času se pravidla pro jejich řízení změní, jak tomu bylo i v zahraničí. Právě i s tímto je nutné při zakládání svěřenského fondu počítat a přizpůsobit tomu taktéž zakladatelské dokumenty.

Děkuji za rozhovor.

Foto: archiv Jakuba Hollmana

Zdroj: ben; jab