Byla to devadesátá léta, která mu otevřela nové možnosti. Mladý ambiciózní vysokoškolák v tom dobrém slova smyslu. Každý, kdo byl připraven a nebál se, jich mohl využít. Bylo a je to však stále o tvrdé práci. Dnes je dlouhodobě úspěšný podnikatel. Právem.

Rozhovor s DAVIDEM KRAJNÝM, majitelem master franšízy Re/Max Czech Republic a majitelem společnosti Kreuziger&Sobotik, s.r.o.

Ve svých dvaceti pěti letech jste vyhrál konkurz na pozici country managera pro Wrigley. Byl jste vlastně prvním zaměstnancem společnosti. Byla to tehdy pro vás výzva? Kde jste tehdy čerpal zkušenosti z vedení společnosti a marketingu?

Studoval jsem VŠE obor Zahraniční obchod, a tak jsem nějaké povědomí o obchodu měl. Bylo mi jasné, že mám-li uspět, musím prodávat. Měl jsem pouze roční zkušenosti z PZO Strojimport, kde jsem vyvážel stroje do zahraničí, tak jsem zašel na Ministerstvo vnitřního obchodu a poprosil, aby mi objasnili, jak dostat výrobky Wrigley do maloobchodní sítě. Tenkrát to bylo jednoduché, psal se rok 1991 a na trhu byly stále centrálně řízené státní Potraviny a družstevní Jednota. Začal jsem objíždět krajská a okresní ředitelství a budovat distribuci. Úspěchy se záhy dostavily a prodeje rostly, to vytvořilo prostředky na investice do marketingu a organizace. Měl jsem skvělou oporu a zázemí v naší evropské centrále v Mnichově. Byla to fantastická škola a zkušenost.

Co vás vedlo k tomu, že jste začal samostatně podnikat?

Jednak jsem velmi rychle postupoval po kariérním žebříčku a měl za sebou pozice Vicepresidenta pro marketing v USA a Regionálního ředitele pro Střední a Východní Evropu a říkal jsem si, že bych rád další výzvy, ale rozhodující byla asi smrt pana Wrigleyho, brzy jsem poznal, že jeho syn (již 4. generace) nemá o firmu zájem, což nakonec vyústilo v její prodej společnosti Mars Inc. Vždy jsem za nejvyšší hodnotu považoval svobodu, a proto jsem se vrhnul do podnikání. Rozjížděl jsem různé firmy, až jsem jednou zcela náhodně narazil v Německu na RE/MAX a byla to „láska na první pohled“. (smích)

Říká se, že nejsložitější je vydělat svůj první milion. Je to skutečně tak? Je to pak již lehčí?

V mém případě to možná není úplně tak. Svého času jsem byl jedním z nejlépe placených manažerů v ČR, a tak jsem i kapitál na pozdější podnikání vydělal v zaměstnání, kde jsem tvrdě pracoval, ale měl jsem obrovské zázemí nadnárodní korporace. Když jsem začal podnikat, mohl jsem se spoléhat jen a jen na sebe a zpočátku to jistě nebylo tak jednoduché.

Proč jste se začal zabývat nemovitostmi?

Tuto otázku mně pokládá snad opravdu každý. (smích) Viděl jsem v nemovitostech paralelu s potravinami, které jsem dělal před tím – jedná se o základní lidskou potřebu – pro lidi je bydlení nezbytnost. Trh vykazoval dříve jako nyní obrovský růstový potenciál, ať již nízkou koncentrací konkurence, stále relativně nízkými cenami a relativní nerozvinutostí profese. Se vstupem RE/MAX na trh se mnohé změnilo ku prospěchu konečného zákazníka, ale stále máme práci, ale hlavně hodně příležitosti před sebou.

Je těžké získat master franšízu? Jak vidíte budoucnost franšíz u nás?

Já myslím, že není lehké získat master franšízu zavedené značky pro jistý trh. Je to přeci jen velká zodpovědnost vybudovat od nuly vlastními silami fungující byznys. Je to zodpovědnost vůči značce, vůči organizaci, ale především je to obrovská zodpovědnost vůči zákazníkům, které nemůžete zklamat.

Obecně považuji franšízing za geniální v tom, že spojuje to nejlepší z obou světů – podporu velké značky a svobodu vlastního podnikání. Samozřejmě existují dobré a horší franšízy a budoucnost franšízingu v ČR vidím dobře ani byste nevěřili kolik franšíz i dnes na trhu u nás již úspěšně podniká. Je to logické, není vůbec jednoduché na saturovaném trhu přijít s novým nápadem a začínat bez podpory úplně od nuly.

Současná koronavirová epidemie se velmi podepsala na podnikatelské prostředí ve světě. Jak se to podepsalo na trhu s nemovitostmi?

Osobně si myslím, že důsledky epidemie čínské chřipky, respektive to, co vyvolala, respektive reakce na ní, což není totéž, se zatím plně neprojevily. Firmy a lidé zatím spotřebovali svoje rezervy a bude záležet na tom, jak si s epidemii budou dále vlády hrát. Myslím, že budoucí měsíce, ba i roky, mohou být značně turbulentní. Doposud jsme zaznamenali spíše nárůst poptávky po nemovitostech, což je dlouhodobě dáno agresivní monetární politikou, která vede k tomu, že peníze de facto ztrácejí svoji hodnotu. To pak vede k tomu, že lidé překotně nakupují nemovitosti.

Říkáte, že je potřeba od samého počátku zaměřit na investování peněz a času do věcí, které budují výnosy. Jak se to dá poznat? Jak odhadnout, co může přinést výnos?

Růst je nejdůležitější, a to se prolíná vším, kdo se zastaví, nerozvíjí se, za chvíli stojí opodál a zakrní, v byznysu, v životě, ve sportu… firmy, státy, rodiny, platí to univerzálně. Investovat vybrané daně do tisíce úředníků, které se zabývají byrokracií nebo tyto peníze dát do stavby silnic je rozdíl stejně tak jako investovat do velké organizační struktury před tím, než vůbec máte nějaký byznys, je nesmysl. Taky nechcete utápět miliony v reklamě, když nemáte vybudovanou distribuci stejně, jako si nebudete kupovat drahé auto, když nemáte kde bydlet…

Jste také golfistou. Jak vám pomohl golf ve vaší podnikatelské kariéře?

Já hraji golf na výkonnostní úrovni („na stará kolena“ jsem se dopracoval do amatérské seniorské reprezentace a několikrát reprezentoval ČR na Mistrovství Evropy), což znamená, že se neúčastním společenských turnajů, kde se dělají kšefty. Naopak mně podnikání pomohlo v golfu, jednak že mám „sponzora“, který mě nikdy nevyhodí, i když hraju třeba někdy zrovna ne moc dobře, a jednak v golfu platí stejné pravidlo jako v byznysu, a to je být zaměřen na proces a ne na výsledek, což je ale v golfu občas dosti těžké. (smích)

Jak se díváte na nové trendy jako je sdílená ekonomika nebo on-line marketing?

Jsem poněkud old school a nelíbí se mi odklon od starých tradičních hodnot a dnešní doba, kdy lidé chtějí pracovat 4 dny v týdnu, pokud možno jenom čtyři hodiny denně, protože vlastně peníze nepotřebují, protože si vše nasdílejí. Vidím v tom zárodky neo-komunismu, za což si samozřejmě společnost může sama a v budoucnu ale i ponese následky. On-line marketing je nová forma komunikace se zákazníkem. Interface se zákazníkem je alfa a omega byznysu, dříve se klepalo na dveře, pak se telefonovalo, potom se dělala reklama a teď frčí on-line. (smích)

Do čeho se podle vás dnes vyplatí investovat?  Je dnes čas na to investovat?

Myslím, že v této době, kdo nebude mít cash, a naopak bude mít úvěry, bude na tom z dlouhodobého hlediska dobře, protože jak již jsem zmínil, jsme v období masivního bezprecedentního znehodnocování peněz. V tomto ohledu kromě zlata, starých obrazů nebo aut si myslím, že nemovitosti jsou stále nejpraktičtější a nejlikvidnější investicí. Pakliže samozřejmě nemáte insider informace, že přijde nějaký koronavirus, to bych pak samozřejmě doporučil burzu, když se podíváte, jaký dip akcie na pouhý měsíc udělaly, muselo pár lidí na tom docela vydělat (smích).

Byznys podle vás potřebuje jednoho silného lídra. Jaké vlastnosti má mít lídr? Souhlasíte s tím, že lídr se nehledá, ale lídr se prosadí?

Leadership a ownership to je co teď chybí napříč politickým a podnikatelským spektrem v EU a ve světě. Soukromé společnosti nahradily anonymní akciovky s konformními „politicky korektními“ řediteli, kteří nikdy nevystoupí z řady, aby nepřišli o svůj bonus. Do politiky jdou už snad jen lidi s ambicemi, kteří jinde neuspěli. Jsou i výjimky. Leadři jsou kontroverzní a mnohdy taky ne všemi oblíbení, myslím, že Trump i Babiš jsou leadři, a vím, že názory na ně oba jsou extrémně polarizované.

Leader musí být především inteligentní a umět být napřed v rozpoznávání měnících se okolností a být schopen na ně reagovat s předstihem. Leader musí být opravdový, lidi, které vede, musí vědět na čem jsou, musí umět ukázat, když se hněvá nebo když má radost. Leader se taky musí mít rád, to ho žene za úspěchem a zároveň mu to umožňuje delegovat a nedělat vše sám.

Obchod bývá o lidech a o příbězích. Jde o silné mezilidské vztahy. Může v tomto rozvoji pomoci také on-line prostor?

Nevím. Když vidím, jak společnost rozděluje situace kolem koronaviru nebo právě kolem třeba Trumpa nebo Babiše, tak si upřímně myslím, že kdyby sociální sítě nebyly, bylo by nám všem zase o trochu lépe. Tolik zlosti a nenávisti jsem pod zástěnou anonymity sociálních sítí fakt ještě neviděl, a je to opravdu smutný, protože to vlastně poukazuje na to, že lidé nejsou šťastní a svoji frustraci si vybíjejí na sociálních sítích.

Co byla pro vás nejlepší investice v životě?

Pominu-li moje investice do nemovitostí, které jsou mojí prací i zálibou, pak jednoznačně musím říct, že nejlepší investicí vždy bylo a bude vzdělání a dnes v tomto překotném rychlém světě to platí dvakrát. Člověk se musí neustále vzdělávat, pídit se po novinkách a ty správné informace dnes mají více než kdy jindy cenu zlata.

Děkuji za rozhovor.