V posledních letech se většina stavebních firem v Česku potýkala s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. A brzy může být ještě hůř.

Mladí se do učňovských oborů dvakrát nehrnou, zahraniční pracovníci se stěhují na západ a šance na rekvalifikaci zájemců z jiných oborů je velmi malá.

České stavebnictví se v letošním koronavirovém roce zřejmě nevyhne mírnému zpomalení. Oproti ostatním sektorům ekonomiky ale nepůjde o nijak zásadní propad. Více než ekonomických dopadů koronavirového zmrazení ekonomiky se stavbaři obávají nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Stavebnictví má velkou setrvačnost, protože zakázky jsou obvykle nasmlouvané na měsíce, nebo dokonce roky dopředu. Hromadné propouštění jako například v automobilovém průmyslu či cestovním ruchu dnes není na pořadu dne. Největší výzvou nejen pro letošní rok bude zajištění dostatečného počtu kvalifikovaných i pomocných pracovníků na stavbách.

Čechy práce na stavbách příliš neláká a firmy se v posledních letech spoléhaly především na pracovníky ze zahraničí. V loňském roce je podle zjištění analytické společnosti CEEC Research využívaly dvě třetiny tuzemských stavebních firem. Po vypuknutí pandemie koronaviru a rychlém uzavření vnějších hranic evropských zemí se řada zahraničních dělníků vrátila do své rodné země. Jejich návrat zpět do České republiky bude pozvolný a někteří se k nám již nevrátí. Problematický bude po nějakou dobu i nábor zaměstnanců v zemích mimo Evropskou unii. Pozorujeme, že například stavební dělníci z Ukrajiny se v posledních letech stále častěji vydávají dále na západ. U nás již načerpali dostatek zkušeností a odcházejí za vyššími výdělky například do Německa. V souvislosti s pandemií koronaviru bude také mnohem obtížnější získat zaměstnance ze zemí mimo Evropskou unii. Loni jsme například připravovali nábor dělníků z Nepálu, tento plán se nám ovšem vzhledem k současné situaci pravděpodobně nepodaří zrealizovat.

Spoléhat se příliš nemůžeme ani na výchovu nové generace řemeslníků. Starší generace zkušených mistrů odchází do důchodu a mladí je nedokážou nahradit. S generační obměnou se potýká i naše firma. Najít dnes kvalitní náhradu například za zedníka s desítkami let praxe na stavbách je náročné. I když bychom si rádi vychovávali nástupce za řemeslníky odcházející do důchodu, zkušenosti není komu předávat. Práce na stavbách je totiž poměrně fyzicky náročná a mladí dávají přednost jiným oborům.

V současné situaci, kdy řada firem například z cestovního ruchu, gastronomie či automobilového průmyslu propustila své kmenové zaměstnance nebo tento krok v následujících měsících plánuje, se nabízí i řešení v podobě rekvalifikace. Tato možnost ovšem není příliš pravděpodobná. Práce na stavbách je fyzicky náročná a vyžaduje zkušenosti, a ty přicházejí až s několikaletou praxí.

ONDŘEJ WACHAL, ekonomicko-provozní ředitel stavební společnosti VW WACHAL.

Foto 1: pixabay.com

Foto 2: archiv Ondřeje Wachala

Zdroj: Narrative Media s.r.o.

Vyjádření JAKUBA ERBENA ze společnosti JE Group s.r.o. – ERBES, která se zabývá poskytováním vedením staveb z hlediska technických dozorů stavebníka: Každý přece ví, že je to důsledek porevolučních změn ve společnosti, kdy práce na stavbě je spíše pro pracovníky z východu, kteří většinou přichází bez jakýchkoliv zkušeností a odbornosti. Z toho plyne, že kvalita díla obecně klesá a je náročnější na samotné správné dodržování technologických postupů a zároveň s tím i důsledek menší respektování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.