Úroveň rozvoje e-governmentu v Česku sice předčí téměř všechny státy bývalého východního bloku, lépe je na tom jen Polsko.

Za celoevropským průměrem indexu DESI ale zaostáváme o téměř deset bodů oproti sedmdesáti dvou bodovému průměru a zhoršujeme se. Český e-government v číslech vypadá tak, že jen polovina Čechů, kteří loni potřebovali odeslat státu formulář, využila elektronickou formu. Pro srovnání, v nejlepším Finsku se podíl vyšplhal na 94,4 procenta. Online komunikaci se státem zjednoduší projekt využití bankovní identity k plošné identifikaci v online prostředí, který se chystají spustit v průběhu roku 2021 největší domácí banky; tedy Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka.

Češi v době karanténních opatření ve snaze omezit fyzický kontakt využívali více online služeb usnadňujících každodenní záležitosti. Komunikace přes internet by nyní mohla přinést též zjednodušení vztahu s úřady.

Česko je v evropském srovnání ve druhé polovině a zhoršuje se

Index digitální ekonomiky a společnosti DESI z dílny Evropské komise, hodnotící mimo jiné i stav e-governmentu, vedou severské státy a uzavírají ho země jihovýchodní Evropy. Česko se svými 62,4 body za průměrem EU (sedmdesát dva bodů) zaostává, oproti poslednímu žebříčku si dokonce o jedno místo pohoršilo. „Slabých výsledků Česko dosahuje i z hlediska aktivních uživatelů služeb e-governmentu. Méně využívají elektronickou formu interakce s veřejnou správou pouze v Itálii, Řecku a Německu,“ upozorňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. V severských zemích služba tzv. bankovní identity funguje už skoro dvacet let. Ve Švédsku ji podle webu Statista využívá devadesát osm procent lidí ve věku od 21 do 40 let, spoléhají na ní ale i lidé ve věkové kategorii 61–70 let, a to v osmdesáti dvou procent případů. „Například průměrný Nor použije tento nástroj více jak sto sedmdesátkrát ročně. Norští občané se v roce 2019 ověřili vůči službám státu přes bankovní identitu ve sto dvaceti milionech případů.“ vysvětluje Filip Haering, který za přípravu projektu bankovní identity zodpovídá v České spořitelně.

Bankovní identita i v Česku

Použití bankovní identity bude možné od příštího roku i u nás. Úřady mohou díky tomuto systému identifikovat totožnost jednotlivců, se kterými komunikují. „Je nutno říci, že toto může být jen začátek. Bezpečný způsob ověření v digitálním světě je jen klíč, který do budoucna může představovat rozvoj prakticky nedozírné palety služeb,“ říká Filip Haering z České spořitelny. Službu, za jejíž přípravou stojí Česká bankovní asociace v čele s Českou spořitelnou, Komerční bankou a Československou obchodní bankou, tedy unifikovaný systém pro elektronickou identifikaci, budou moci stát a občané využívat bezplatně. Dostupná bude i pro soukromý sektor, čímž se omezí nutnost uchovávat citlivé informace a riziko úniku dat. Zmiňované riziko je přitom poměrně vážné, jen během prvního roku od zavedení GDPR v květnu 2018 bylo úřadům nahlášeno přes osmdesát devět tisíc případů.

Ve srovnání s celým světem jsme na 54. místě

Stav e-governmentu zkoumá i OSN prostřednictvím indexu rozvoje zvaného EGDI, který vedou evropské země (sedmdesát sedm bodů) a druhé místo zastává Amerika s padesáti sedmi body. Evropa vede nejen v nabízených službách, ale i v jejich využívání. První místo obsadilo Dánsko (91,5 bodů) a poslední pak Somálsko s přibližně pěti body. Celosvětově lidé nejčastěji využívají e-government pro vykazování daní z příjmu. Česko spadá s necelými sedmdesáti jedna body mezi země označované vysokou úrovní rozvoje e-governmentu (druhá nejvyšší kategorie). Nejlépe si vedeme v oblasti lidského kapitálu (18. místo), a naopak nejhůře na tom jsme z hlediska online a elektronických služeb (86. místo). Celkově se Česko v žebříčku OSN umisťuje na 54. pozici.

Se státem příliš nekomunikujeme, nejaktivnější jsou mladí

Podle dat ČSÚ využívalo v roce 2018 internet ke komunikaci s úřady 38,5 procenta Čechů starších šestnácti let (nejčastěji ve věku 25 až 34 let, vysokoškolsky vzdělaní a ženy na rodičovské dovolené).  Vyhledávání informací na webech státních institucí využívá jen třicet procent Čechů. Přitom právě to je nejčastější činnost, kvůli které na stránky přicházejí. Proto lze říci, že Češi weby úřadů moc nevyužívají. Nejaktivnější je kategorie studentů starších šestnácti let a ve všech nejčastějších činnostech (vyhledávání, vyplňování a stahování formulářů) vedou ženy. Češi se ve spojení se zavedením bankovní identity těší nejvíce na větší možnosti čerpání služeb státu. Podle průzkumu České bankovní asociace by rozšíření služeb uvítalo padesát osm procent uživatelů internetového bankovnictví a čtyřicet procent uživatelů mobilní aplikace.

Foto: pixabay.com

Zdroj: Allmedia4U s.r.o.