Růst cen nových bytů v Praze pokračuje i v letošním roce. Průměrná cena za jeden metr čtvereční nového bytu v nabídkách developerů na konci června vzrostla na 106 575 korun, což představuje meziroční nárůst o devět procent (8,93 procenta).

Za průměrný padesáti pěti metrový byt zájemce nyní zaplatí 5,86 milionu korun. To je o čtyři sta osmdesát tisíc korun více než před rokem. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti Ekospol, která pražský rezidenční trh monitoruje už více než třináct let.

Zdražování nových bytů ale zpomaluje. V porovnání s prvním čtvrtletím letošního roku ceny nabízených nových bytů na konci prvního pololetí vzrostly jen o 0,8 procenta, což u vzorového padesáti pěti metrového bytu představuje zdražení o padesát tisíc korun.

O něco více vzrostla průměrná cena prodaného bytu, která se na konci letošního června dostala na 104 305 korun za metr čtvereční. To ve srovnání se stejným obdobím loňského roku představuje nárůst o 10,64 procenta. Rozdíl mezi cenou prodaného a nabízeného bytu způsobuje to, že z ceníků developerů vždy nejrychleji zmizí ty nejlevnější byty a zůstanou ty dražší. Tento trend se vzhledem k ekonomické situaci po koronavirovém útlumu bude v následujících čtvrtletích ještě prohlubovat a rozdíl mezi cenou prodaného a nabízeného bytu se ještě zvýrazní.

Průměrné ceny prodaných nových bytů by tak v budoucnu mohly nepatrně klesnout, protože trh bude stejně jako po minulé ekonomické krizi akceptovat pouze cenově dostupné byty s cenovkou do devadesát pět tisíc korun za metr čtvereční. Naopak předražené rádoby luxusní byty s cenou přesahující sto dvacet tisíc korun za metr čtvereční zůstanou dlouhodobě neprodejné. Tyto nechtěné ležáky tak budou nadále udržovat průměrnou cenu nabízených bytů relativně vysoko. Tím zkreslí cenou cenovou statistiku. Podstatná bude pouze ta týkající se reálně prodaných bytů. Jedině ta ukáže pravdivý cenový vývoj na realitním trhu.

Jakákoliv cenová prognóza je ale v tuto chvíli velmi nejistá. Není totiž známo, co s celou ekonomikou udělá očekávaný konec státní podpory. Zásadní vliv by mohl mít také příchod druhé vlny koronaviru a s tím spojená další omezení. Nejistota spojená s obavou o práci společně s mnohem opatrnějším přístupem bank k poskytování hypoték by mohly tlačit na zlevňování bytů. Na druhou stranu povolovací proces se zatím nezrychlil, a tak i nadále na trhu přetrvává velký nedostatek dostupných bytů. To by společně se stále vysokými cenami stavebních prací a materiálu mohlo kompenzovat negativní vlivy a držet ceny nových bytů na stále stejné úrovni.

Analýza Ekospolu se týká pouze cen samotného bytu a nezahrnuje příplatky za sklep a garážové stání. Zájemce o nový byt tak většinou zaplatí ještě více, protože tyto položky bývají povinnou součástí koupě. Developeři je však v cenících zpravidla evidují zvlášť. Do výpočtu jsou zahrnuty pouze byty v nově postavených projektech, nabídka z rekonstruovaných domů se do analýzy nepromítá. Nejde totiž o nové byty, byť je tak někteří prodejci nazývají. Jejich cena bývá vyšší, proto by i celkový průměr o něco vzrostl.

EVŽEN KOREC, generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol

Foto 1: pixabay.com

Foto 2: archiv Evžena Korce

Zdroj: Ekospol a.s.