Jarní měsíce prověřily mimo jiné stupeň digitalizace českých bank. Volný pohyb Čechů byl omezen a jejich pozornost se tak obrátila k internetu, kdy podíl internetových transakcí na celkovém počtu karetních transakcí (bez ATM) v dubnu vzrostl na šestnáct procent.

Přesun na internet doprovázel i zvýšený zájem o internetové bankovnictví a další digitální služby bank. Naopak celkový počet karetních transakcí se vzhledem k uzavření obchodů v dubnu propadl o více než sedm milionů plateb. Vyplývá z průzkumu České bankovní asociace (ČBA) mezi členskými bankami. Z něj je také patrné, že co do platebního styku se již život Čechů vrátil do „normálu.“

Nástup pandemie znamenal změnu v chodu i fungování bank. Přestože se Česká bankovní asociace svými aktivitami podílela na rozhodnutí, aby zůstaly pobočky bank i stavebních spořitelen otevřené, omezení volného pohybu osob (vládní preventivní opatření) znamenalo, že klienti bank využívali webových rozhraní a digitálních služeb bank více než kdy dříve. „Je třeba vyzdvihnout, že české banky celou situaci okolo pandemie díky svým dobře nastaveným a zabezpečeným systémům zvládly velmi dobře a všechny procesy byly schopny zajištovat zcela na dálku, ačkoliv disponovaly jen omezeným množstvím pracovníků,“ komentuje Tomáš Hládek, poradce ČBA pro platební styk a digitalizaci. V rámci českého bankovnictví tedy problémy nenastaly a služby v oblasti platebního styku i peněžního oběhu byly stále k dispozici a funkční. Z informací České bankovní asociace totiž vyplývá, že některé evropské země během koronavirové krize určité drobné problémy zaznamenaly – šlo zejména o výpadky v dostupnosti hotovosti v bankomatech a v komunikaci s klienty.

Internet byl během pandemie v kurzu

Z průzkumu České bankovní asociace vyplývá, že během pandemických měsíců klesl celkový počet karetních transakcí (součet plateb kartou na internetu a plateb kartou u obchodníků, tedy bez transakcí u bankomatů), v dubnu o více než sedm milionů. Tento jev byl způsobený zejména poklesem počtu plateb u obchodníků z důvodu mimořádných preventivních opatření vlády s cílem zamezit šíření nákazy koronaviru v ČR, kdy od 14. března došlo k uzavření většiny obchodů.

Na druhou stranu tak výrazně narostl celkový počet plateb kartou online, a to zejména v květnu, kdy se oproti únoru zvýšily o třináct procentních bodů. Podle statistik Sdružení pro bankovní karty (SBK), které disponuje údaji po ročních kvartálech, došlo v případě počtu internetových plateb kartou v prvním kvartálu (leden až březen) 2020 k meziročnímu nárůstu o 10,6 milionů na 41,3 milionů provedených plateb a v druhém kvartálu (duben až červen) 2020 dokonce o 17,1 milionů na 48,9 milionů transakcí. S počtem plateb kartou na internetu během pandemie současně rostla i jejich průměrná výše, která činila necelých tisíc korun za online nákup, což je zhruba o sto korun více než před pandemií. Podle statistik SBK dosáhl objem internetových plateb ve druhém kvartálu 2020 více než 45,3 miliardy korun (v roce 2019 byl objem 28,1 miliardy korun).

Nárůst zájmu o online nákupy během pandemie potvrzuje i květnový průzkum asociace, ve kterém pětina Čechů uvedla, že na internetu začala nakupovat častěji a zhruba stejný počet obyvatel deklaroval, že začal při nákupu na internetu upřednostňovat online způsoby placení (př. platba kartou, bankovní převod) namísto dobírky.

Digitalizovanost bank přišla při pandemii vhod

Podle Tomáše Hládka byl přechod do online světa vzhledem k vládním omezením zcela logickým krokem klientů bank, i když k němu došlo s jistým odstupem. „V březnu došlo k celkovému zamrznutí ekonomiky, což se projevilo na omezení spotřeby a celkově nižších výdajích, tudíž i menší transakční a platební aktivitě na bankovních účtech,“ vysvětluje Hládek.

Postupně aktivita Čechů začala narůstat, což s sebou přineslo i zvýšení počtu uživatelů internetového bankovnictví a poptávku po dalších digitálních službách bank. Lidé nejen online nakupovali, ale zakládali si účty a žádali o odklady splátek. „Lze říci, že pandemie procesu využívání digitálních nástrojů napomohla a celý ho uspíšila. Mezi lidmi se současně zvýšilo povědomí o tom, že pohyb na internetu i nákupy na něm jsou při zachování určitých pravidel bezpečné. Troufám si říct, že podstatná většina z těch, kteří doposud na internetu nenakupovali a pandemie je k tomu svým způsobem přiměla, u tohoto způsobu nákupu zůstanou,“ upřesňuje Hládek.

K bankomatů Češi zavítali málo, zato vybírali vyšší částky

Počet výběrů z bankomatů v březnu meziměsíčně poklesl o více než 3 milionů výběrů, narůstat začal opět v květnu. V červnu se pak počet dostal téměř na stejnou úroveň jako před pandemií. Nižší zájem o výběry z bankomatů po čas pandemie potvrdil rovněž květnový průzkum asociace, kdy čtvrtina Čechů z bankomatů přestala vybírat úplně, protože hotovost nepotřebovala nebo se ji bála používat. Nejslabšími měsíci v celkovém počtu výběrů byly březen a duben, ve kterém počet klesl na 8,6 mil. výběrů. Standardně se počet výběrů pohybuje kolem 13,5 milionů transakcí měsíčně.

Průměrná výše výběrů skokově narostla v březnu (z 4,5 tisíce korun na 5,6 tisíce korun) a svého vrcholu dosáhla v dubnu s téměř šest tisíc korun. V červnu se průměrná částka vrátila na běžný stav před pandemií.

V květnu začala ekonomická aktivita Čechů opět narůstat, což potvrzují i počty výběrů z bankomatů a počty karetních transakcí u obchodníků. „Nárůst byl – s postupným uvolňováním, které zahrnovalo dubnové znovuotevření obchodů a květnové ukončení nouzového stavu – zcela očekáváný. Lidé se postupně vraceli k „normálnímu“ způsobu života i spotřebě a zejména tak i k nákupům zbytných produktů, od kterých během nouzového stavu upustili,“ upřesňuje Hládek a uzavírá: „Pokud by na podzim došlo k zhoršení zdravotní situace, a tím pádem k opětovnému zavedení opatření, i částečných, je možné, že se scénář z druhého kvartálu letošního roku bude opakovat.“

Hlavní vývojová linka

  • prosinec 2019, Čína Wu-chan: vznik pandemie (předpokládaný)
  • druhá polovina února 2020: první reakce české vlády (27. února: první setkání Ústřední epidemiologické komise)
  • března: první opatření státu
  • března, 14:00: vyhlášení nouzového stavu s řadou omezení a opatření pro občany a podniky
  • března: uzavírají se obchody s výjimkou prodejen potravin, hygienického a drogistického zboží, lékáren a výdejen zdravotnických prostředků atd.
  • 16. března: omezení volného pohybu osob až na nezbytné výjimky a uzavření státních hranic
  • 20 dubna: uvolnění části podnikatelských a dalších činností (př. farmářské trhy, řemesla s provozovnou)
  • dubna: uvolnění části podnikatelských a dalších činností (př. provozovny do 2500 m2)
  • května: uvolnění části podnikatelských a dalších činností (př. všechny provozovny v nákupních centrech, provozovny nad 2500 m2, stravovací služby s prodejem přes výdejní okénko a v rámci zahrádek)
  • května: ukončení nouzového stavu, nicméně platí vybraná omezení
  • května: uvolnění části podnikatelských a dalších činností (př. restaurace, hospody, kavárny, hotely, zoologické zahrady, hrady a zámky, sauny)

Hospodářsko-politická opatření státu a opatření bank (relevantní z pohledu bankovního sektoru)

  • března: doporučení prezidia ČBA členským bankám přistoupit k odkladům splátek úvěrů
  • března: spuštění projektu Chytrá karanténa (27. dubna: zapojení bank)
  • dubna: spuštění programu Antivirus
  • dubna: spuštění záručního programu COVID II
  • dubna: účinnost zákona o odkladu splátek úvěrů (zákonné moratorium)
  • května: ČNB snížila základní úrokovou sazbu na 0,25 %
  • května: vláda schválila záruční program pro firmy COVID III
  • července: Sněmovna rozhodla o zrušení daně z nabytí nemovitosti

Čeká nás na podzim/zima 2020

  • října: konec zákonného moratoria na odklad splátek
  • Konec státních podpůrných programů (pravděpodobně)

Zdroj: vlada.cz a cbaonline.cz

Foto: pixabay.com

Zdroj: ČBA