Do internetového bankovnictví by se na veřejné Wi-Fi síti přihlásilo čtyřicet procent lidí, mobilní telefony si ale většinou lidé chrání.

Vítězí u nich biometrika, otiskem prstu je odemyká čtyřicet procent a prostřednictvím PINu devatenáct procent dotazovaných. Vyplývá to z průzkumu, který poradenská firma EY uskutečnila mezi více než pěti sty respondenty s agenturou STEM/MARK.

Více o kybernetických rizicích vědí muži (sedmdesát procent) než ženy (padesát šest procent). Na osmdesát procent respondentů se středoškolským a vysokoškolským vzděláním zná alespoň nějaká jako například phishing, hackerský útok, kyberšikanu nebo počítačové viry. Jejich existenci si neuvědomuje každý druhý Čech se základním vzděláním.

„Hlavním rizikem, které si řada lidí neuvědomuje, je možnost odposlechu. Provoz na Wi-Fi síti bez zabezpečení je snadno čitelný. Uživatel si sám musí hlídat, zda používá šifrované spojení. Pokud se někdo na veřejné bezdrátové síti přihlásí na službě s nešifrovaným spojením, získá útočník přístup ke všem účtům se stejnými přihlašovacími údaji,“ uvedl Petr Plecháček z EY.

O tom, jestli má smysl používat antivirové aplikace v mobilním zařízení, se vedou dlouhé diskuse. Z průzkumu vyplynulo, že si je instaluje padesát osm procent uživatelů operačního systému Android a tři procenta uživatelů s operačním systémem iOS. Zařízení s iOS jsou mezi uživateli vnímána jako bezpečná a předpokládají, že nepotřebují ochranu antivirem. Zbývajících třicet devět procent respondentů tyto aplikace zcela nevyužívá.

„Běžné antivirové aplikace vyvolávají falešný pocit bezpečí. Lidé se spoléhají na jejich ochranu namísto použití selského rozumu. Tyto aplikace dokážou zastavit základní útoky kontrolou nainstalovaných aplikací a běžících služeb. Stejného zabezpečení se dá dosáhnout instalováním pouze ověřených aplikací z oficiálních zdrojů a dodržováním pravidel bezpečného procházení webu,“ upozornil Plecháček.

ČTK