Lukáš Stránský je uznávaný kondiční trenér, který se stará mimo jiné o hokejistu Romana Červenku a celou řadu dalších českých i zahraničních sportovců. V centru Prahy otevřel před patnácti lety Seigym, kde se stará i o kondici mnoha manažerů a nově i jejich dětí.

V jakém režimu funguje v této složité době vaše studio Seigym?

Jedeme opravdu naplno a máme radost, že se k nám chodí hýbat čím dál víc lidí. Teď v září začaly chodit i dětské skupiny. Samozřejmě musíme dodržovat poměrně přísná opatření, ať už hygienická, či režimová. Ale všechno konzultujeme s hygienickou stanicí a zatím jsme nezaznamenali žádný větší problém.

Řada lidí si stěžuje, že během jarního home office, nebo během karantény trpí nedostatkem pohybu, že dokonce doma tloustnou…

A není divu! U dospělých se ještě dá nedostatek pohybu venku, nebo v tělocvičně kompenzovat – můžou si pořídit rotoped, mají sebekázeň a můžou jednoduchá cvičení dělat těch pár dnů či týdnů doma samotní. U dětí je to ale jiné. Sportují nejraději s kamarády, ve skupinách, zkrátka v dobré partě. Těm chybí pohyb nejvíc. I epidemiologové přitom říkají, že sport je pro děti v této době strašně důležitý. Posiluje imunitu a celkovou odolnost organismu. Nejen před kovidem, ale před řadou dalších nemocí.

Od kolika let by vlastně děti měly začít sportovat?

To je velmi individuální. U nás v Seygym začínáme pracovat s dětmi od osmi měsíců věku. Strašně ale záleží na zdravotním stavu, na tom jestli dítě má nějaký handicap a co si budeme povídat – i na ochotě rodičů pravidelně s dětmi cvičit. Ale pro každé dítě program najdeme. U některých aplikujeme Vojtovu metodu, jiným doporučujeme plavání. Záleží na tom, jak je dítě stavěné.

Opravdu aktivně sportovat by děti měly začít ve čtyřech letech. Ideálně organizovaně, v nějakém sportovním klubu, nebo třeba Sokolu. Těch možností je dneska spousta.

Jak důležitou roli hrají ve sportování dětí rodiče?

Rodiče hrají roli zcela zásadní. Musí dítě v pohybu podporovat. Vzít ho do přírody, umožnit mu naučit vylézt na strom, jezdit na kole, na lyžích, mít možnost hrát si na hřišti za domem s kamarády. Třeba lezení po stromech je perfektní cvičení na motoriku. Děti do roku a půl se umí chytat pouze rukama, nohy zapojují až později. Při lezení se propojí hemisféry, ruce a nohy musí začít spolupracovat. Učí se při tom odvaha, motorika, koordinace i balanc.

Ještě větší roli hrají rodiče při organizovaném sportování v klubu. Někdy je to doslova oběť. Rodiče, kteří mají děti třeba na hokeji vědí, o čem mluvím. Tréninky čtyřikrát týdně, mnohdy od šesti ráno. Celé víkendy strávené na zimáku při zápasech, tisíce naježděných kilometrů. A to nemluvím o penězích, které to celé stojí.

Když však lásku ke sportu už v tomto věku přebijí rodičovské ambice, které už vidí svého šampiona v NHL nebo Premier League, je to také špatně. Dítě je vystresované a časem může o sport ztratit zájem.

Jak tedy najít správnou míru? Jak často by mělo dítě cvičit?

Děti musí mít pohyb každý den. Je vlastně jedno, jestli nějak organizovaný, nebo volný v přírodě či na hřišti. Zvlášť v dnešní době je důležité děti odtrhnout od počítačů, tabletů a mobilů. Mnohé už totiž nejsou schopné hrát si a zažít něco mimo obrazovku.

V kolika letech by tedy dítě mělo přelézt ze stromu do „profesionálního“ sportu?

Brzká ani přílišná specializace není moc dobrá. Jsou samozřejmě výjimky – už zmiňovaný hokej musíte začít hrát nejpozději v pěti letech. Potom už kluky z týmu doháníte velmi těžko. Pro všechny sportovce je dneska důležitá pestrost. Chodit plavat, zahrát si tenis, zakopat si pro radost ve škole, to všechno pomáhá kompenzovat jednostranně zatížené tělo.

Dneska poměrně malé děti chodí na rehabilitace a různé terapie. To dříve nebylo. Měli jsme hráče, kteří v zimě reprezentovali v hokeji a v létě v tenise. Nebo ve fotbale. To už dneska nejde, na profesionální úrovni máte sezónu prakticky dvanáct měsíců.

Vznikají tak zranění, která jsou pro jednotlivé sporty typická – nejlepší příklad je tenisový loket. U jiných sportů jsou to kolena, nebo záda.

Děkuji za rozhovor.

S Lukášem Stránským připravujeme pro Ekonomický magazín celý seriál o cvičení a pohybu.

Díl 1) Cvičení dětí – představení programu Seigym

Díl 2) Technologické a technické pomůcky při cvičeí

Díl 3) Dýchání při cvičení

Foto: archiv seigym