Každá česká domácnost v průměru přišla kvůli celostátním opatřením souvisejícím s koronavirem na jaře téměř o třináct tisíc korun.

Toto období přineslo více než polovině (padesát sedm procent) Čechů buď snížené příjmy, nebo zvýšené výdaje, některé domácnosti postihlo obojí. Vyplývá to z průzkumu, který pro vzdělávací neziskový projekt Den finanční gramotnosti a společnost Partners připravila mezi tisícovkou respondentů agentura MindBridge Consulting.

Častěji proti uvedenému průměru finančně dopadl koronavirus na Pražany (šedesát sedm procent) a z dílčích skupin na podnikatele (sedmdesát dva procent). Nejméně pandemie podle průzkumu finančně zasáhla seniory.

Zvýšené výdaje a zároveň snížené příjmy postihly pětinu Čechů (dvacet jedna procent), která tratila třicet dva tisíc korun. Snížení příjmu se týkalo téměř poloviny (čtyřicet tři procent) domácností. V průměru přišly takto postižené rodiny o dvacet čtyři tisíc korun.

„Nejnižší finanční ztráty v oblasti příjmu zaznamenali senioři, část z nich totiž pobírá starobní důchod. Čeští senioři tak patřili mezi nejvíce stabilizovanou část populace,“ uvedla lektorka projektu Den finanční gramotnosti a finanční poradkyně Partners Lucie Baslová.

Více než třetina domácností musela sáhnout neplánovaně hlouběji do svých kapes a průměrný výdaj za koronavirus pro ně činil téměř osm tisíc korun. Polovina těchto domácností uváděla výdaje do dvou tisíc korun, více než pětinu stála epidemie přes pět tisíc korun. Výdaje spojené s koronavirem měli častěji respondenti z Prahy.

Z výsledků průzkumu vyplývá, že tři čtvrtiny lidí vyjdou s měsíčním příjmem tak, že mohou vytvářet i úspory, dvacet dva procent lidí vyjde „taktak“ a zbylých šest procent si na měsíční výdaje čas od času musí půjčit nebo spotřebovávat předchozí úspory. Lépe situovaní jsou mladí svobodní lidé a lidé s vysokoškolským vzděláním, které obvykle znamená i vyšší příjem.

Srpnový průzkum ukázal, že domácnosti by při výpadku příjmu se svými naspořenými prostředky vydržely v průměru sedm měsíců, patnáct procent déle než rok, čtyřicet procent má rezervy na nejvýše dva měsíce. „Minimální úspora by přitom měla být alespoň tři měsíční příjmy,“ upozornila Baslová.

ČTK