Rychlost obnovy unijní ekonomiky je podle Gentiloniho nejistá

O nerovnoměrnosti obnovy hospodářství hovořila také šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
„Ve druhém čtvrtletí jsme prošli hlubokým poklesem HDP, nyní zaznamenáváme obnovu, ale stále panuje mnoho nejistoty o její rychlosti,“ řekl Gentiloni. Poznamenal, že zatímco v červnu a červenci bylo oživování silnější, nyní je v rychlosti obnovy patrné jisté zpomalení.
„Počítáme s tím, že většina států se na předkrizovou úroveň nevrátí před koncem roku 2021,“ uvedl. Gentiloni rovněž zmínil, že ekonomický propad i ekonomická obnova se v jednotlivých zemích vyvíjení nestejnoměrně, takže hrozí riziko fragmentace. Na tuto skutečnost je podle něj nutné při formování strategie k obnově myslet.
O asymetrickém vývoji obnovy v EU se zmínila i Lagardeová. Varovala také, že oživování ekonomiky zdaleka neskončilo. „K předkrizovým číslům se nevrátíme před rokem 2022,“ řekla.
Ekonomický vývoj v době pandemie nemoci covid-19 byl hlavním tématem dnešního jednání ministrů financí zemí platících eurem a stal se také jednou z hlavních otázek navazující neformální schůzky ministrů hospodářství a financí zemí EU.
Ministryně financí Alena Schillerová, která Česko na jednáních zastupuje, cestu k obnově vidí v posílení jednotného trhu a jeho svobod. „To je naprosto klíčová podmínka pro zotavení evropské ekonomiky. Druhým hnacím motorem je politika soudržnosti, která musí být zaměřena na financování klíčových priorit jednotlivých členských států,“ uvedla Schillerová.
V debatě Schillerová kolegům z dalších unijních zemí řekla, že Česko se rozhodlo překonat krizi investicemi. „Proto jsme navýšili kapitálové výdaje ze státního rozpočtu na rekordních bezmála dvě stě miliard korun,“ dodala s tím, že mezi investiční priority patří dopravní infrastruktura a digitalizace státní správy.
Výdaje na překonání krize v Česku povedou rovněž k většímu zadlužení. Původně měl schodek pro letošní rok činit čtyřicet miliard korun, později byl postupně navyšován až na půl bilionu korun. S vyššími schodky se počítá i v budoucích letech. Jak vysoký by příští rok mohl být, ale dnes nechtěla Schillerová spekulovat.
„Nebudu zatím uvádět žádné číslo. Dala jsem si závazek do 15. září do 14:00, kdy zveřejníme makroekonomickou predikci,“ řekla ministryně. Teprve poté je podle ní možné o schodku hovořit. „Ten schodek samozřejmě bude větší, já už s tím dneska počítám,“ dodala.
Ke snížení rozpočtových výdajů na obnovu ekonomiky ale chce Schillerová využít evropské peníze. „Protože samozřejmě když je zapojíme, když se nám peníze podaří získat, tak o to více ušetříme z našeho rozpočtu,“ řekla.
Poukázala také na to, že se za krize ukázalo jako výhodné, že Česko není členem bankovní unie. „Naše nezávislost a integrita, kdy Česká národní banka může vyrovnávat disproporce, je velmi důležitá,“ uvedla.
ČTK