Apogeo
Reklama

Daňhel VŠE: Konzervativní odvětví finančního sektoru čeká řešení závažných dilemat

13.10.2020, Autor: Z blogosféry

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Daňhel VŠE: Konzervativní odvětví finančního sektoru čeká řešení závažných dilemat

Dnešní doba je v mnoha ohledech unikátní: společensko-ekonomické systémy jeví celosvětově symptomy průchodu dlouhodobou transformací a výraznou metamorfózou.
Odtržení finančních trhů od reálné ekonomiky, enormně rostoucí zadlužení ekonomik a stejně enormně rostoucí objemy spekulativního kapitálu, rozevírání nůžek příjmové polarity, to vše vytváří nové prostředí, na které jsou finanční instituce nuceny se adaptovat. A do toho všeho v současnost vstupuje ekonomiky devastující koronavirová pandemie.
Řešení závažných dilemat v této bezprecedentní době čeká celý finanční sektor a tedy i jeho významná odvětví bankovnictví a pojišťovnictví, která ze své podstaty patří v ekonomickém systému k nejkonzervativnějším. Oba obory mají specifickou společnou vlastnost, která je pro ně klíčová a také aktuálně se jeví jako mimořádně závažná. Tato vlastnost spočívá v negativním vztahu k fenoménu volatility: obě odvětví jsou ve své ekonomice limitovány výší svých možných zisků, ale potenciální ztráty jsou neomezené. Banky a pojišťovny přicházejí často při defaultech o jmění, střádané po celé generace.
Z této skutečnosti pro kamenné pojišťovny plyne v současnosti a asi nejzávažnější dilema: do jaké míry má klasické komerčně organizované pojišťovnictví, historicky koncipovaný nástroj pomoci subjektům se rozhodovat v nejistých podmínkách a pomoci jim finančně řešit negativní důsledky nahodilých jevů a tedy ve svém výsledku stabilizovat jejich finanční situaci v případech konkrétní realizace nahodilých nebezpečí. Historicky proto mělo pojištění významnou roli při finančním kompenzování přírodních a podobných katastrof, havárií apod., které byly historicky deklarovány jako pojistitelné.
V odborné komunitě je možno setkat se s názorem, že s technickým a technologickým pokrokem dojde k významným změnám v chápání společenské potřeby pojistitelných nebezpečí, zejména v důsledku zvládání a výsledného snížení výskytu a dopadu katastrofických událostí, havárií, atd. Dosavadní vývoj ale zatím svědčí o opaku: téměř geometricky rostoucí finanční rozsah důsledků katastrof v naší technologicky vyspělé, ale o to více zranitelné civilizaci, vytváří rozpor v možnosti finančního řešení těchto událostí komerčním pojištěním. Příkladem za všechny je nedávná fatální kombinace živelních škod s křehkostí technologického pokroku – tsunami v jaderné elektrárně Fukušima v roce 2013, která paradoxně nastalé v jedné z technologicky nejvyspělejších zemí světa. Živly zatím spoutat moc neumíme, položme si tedy otázku technologického rázu: bude např. v budoucí éře autonomních vozidel zcela vyloučeno opakování katastrofických havárií v alpských tunelech?
Obsah tohoto základního dilematu je zřejmý: do jaké míry má komerční pojišťovnictví pokračovat v historickém poslání a snažit se o co nejvyšší míru finanční eliminace dopadů katastrof, ovšem s možností fatálního defaultu, anebo nabízet pojistné krytí tradičně pojistitelných katastrofických realizací s limity plnění a výlukami z pojištění. V současném složitém období metamorfózy společensko-ekonomických systémů, úzce se dotýkajících paradigmat finančních institucí ekonomiky, lze v nejbližším vývoji očekávat ze strany pojišťoven pokračování dosavadní spíše opatrné politiky při zabezpečování rovnováhy mezi příjmy a výdaji. V tomto kontextu by asi pojišťovny měli důkladněji zvažovat reakci na tzv. „nové výzvy“, např. rozšiřování pojistitelnosti o krytí kybernetických nebezpečí, majících potenciál katastrofické realizace.
Dostáváme se tak k dalšímu aspektu zkoumaného dilematu kamenných finančních institucí. Zejména v poslední dekádě v souvislosti s digitálním boomem na pojistné trhy masivně vstupují nové subjekty typu FinTech, InsurTech, Peer-to-peer a další platformy, zahrnující do své nabídky i pojistné produkty. Zatím nejvýrazněji se uplatňují instituce peer to peer pojištění a samozřejmě i peer to peer půjčky mající jisté analogie s konceptem mikrofinancí.
Z modelu fungování mikropojištění plyne, že zdroje pro výplatu odškodného jsou limitované, pro případy kdy nastane škoda, která může potenciálně přesáhnout běžné příjmy, je nutno do byznysu zapojit klasickou pojišťovnu, nebo zajišťovnu. Peer to peer pojišťovny mají oproti kamenným komerčním pojišťovnám ovšem nižší náklady správní režie, fungují zásadně online, nemají pobočky, ani získatelské náklady na pojišťovací zprostředkovatele. Významnou předností je, že komunikace probíhající na principu sociálních sítí jim zajišťuje rychlou výměnu informací. Ve svém výsledku mohou být tudíž pojistné produkty nabízeny ve více transparentní podobě, tedy srozumitelnější a přehlednější pro klienty a také dosti výrazně levnější. Navíc na rozdíl od komerčních pojišťoven, kdy zisk patří pojistiteli, v pojišťovně peer to peer se kladný pojistně technický výsledek zpětně rozděluje mezi pojištěné, nebo se použije např. na charitu, atp. V tom však spatřujeme i jisté nebezpečí pro vnitřní ekonomiku peer to peer pojišťovny, může dojít k porušení principu ekvivalence mezi příjmy a výdaji a následnému defaultu, což v konkrétním případě nastalo i na českém pojistném trhu.
Kardinální otázkou v tomto ohledu je, zda jednak startupy a podobné platformy sázející na hladké provádění platebního styku a datových transakcí budou hlavními devizami dalšího rozvoje finančního sektoru, jednak zda k udržení si jisté míry exkluzivity v poskytování finančních služeb tradičními finančními institucemi je v jejich historickém know how. Ekonomické prostředí se bude nepochybně v digitálním čase i nadále dynamicky měnit, tradiční poskytovatelé finančních služeb se budou muset v rámci udržení konkurenceschopnosti snažit najít si potřebný prostor nejen pro hladké zabezpečování datových transakcí a zejména v bankovnictví hladkého platebního styku, ale také, a možná především, pro invenci v nabídce produktů, které budou klientům dobře srozumitelné, snadno distribuovatelné a tedy i levnější a hlavně budou přizpůsobeny aktuálním potřebám a novým technologickým možnostem. Specifikem pro odvětví pojišťovnictví pak bude zásadní vymezení míry finanční eliminace dopadů realizace nahodilých nebezpečí, včetně katastrofických v inovovaných pojistných produktech.
prof. Ing. JAROSLAV DAŇHEL, CSc.
Foto 1: pixabay.com
Foto 2: investujeme.cz
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

O IT obory je velký zájem, v Česku však stále chybí až 30 tisíc ajťáků, nejvíce v oboru kyberbezpečnost

20.03.2024, Autor: Z blogosféry

V Česku chybí odborníci z oblasti IT. V České republice je zaměstnaných více než 316 000 IT specialistů, zapotřebí je jich ale až o 30 000 víc. Zájem o studium oboru na vysoké škole přitom roste – v roce 2022 studovalo informační a komunikační technologie (ICT) téměř 24 000 studentů. Počet studentů je vyšší než za posledních 5 let. Nedostatek pracovníků je především u oboru kybernetické bezpečnosti.

Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Reklama

80 % center IT a podnikových služeb chce více šlápnout do automatizace. I přesto většina zaměstnavatelů z oboru plánuje nábor nových lidí

07.03.2024, Autor: Z blogosféry

Rok 2024 bude rokem pokročilé automatizace a robotizace. V oboru IT a podnikových služeb již dnes roboti zastávají práci, která je ekvivalentem bezmála 20 tisíc pracovních míst, v nadcházejícím roce chce ale 80 % firem z toho oboru projekty automatizace rozšířit i na další zpracovávané procesy a služby.

Migrace českých firem do cloudu pokračuje. Čeho se obávají a co je pravda?

29.02.2024, Autor: Z blogosféry

Během pár let musí více než tisícovka tuzemských firem přejít do cloudu. Důvodem je transformace populárního podnikového softwaru SAP a ukončení podpory stávajícího necloudového řešení na konci roku 2025. Většina firem se tohoto dlouho odkládaného kroku ale stále obává. Jaké mají důvody a jaká je dnes realita?

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Reklama

Drtivá většina firem není na novou úroveň kyberbezpečnosti připravena

27.02.2024, Autor: Z blogosféry

Pouze 2 % českých firem dosahuje úrovně kybernetické bezpečnosti definované aktualizovanou směrnicí o síťové a informační bezpečnosti (NIS2). Vyplývá to z průzkumu společnosti EY ČR, která jej provedla mezi desítkami tuzemských společností z 22 různých odvětví.

e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Reklama

Útoky přes kurýrní služby i úřady. Hackeři jdou pořád blíž k lidem

07.02.2024, Autor: red

Když se kyberbezpečnostní experti antivirové firmy ESET dívají do statistik technologických útoků za poslední dva tři roky, můžou podat různé zprávy. Jejich data ukazují, že Česko se navzdory různým pochybám stalo vyspělou ekonomikou se vším všudy, čelí totiž útokům stejné míry a závažnosti jako jakékoliv západní země.

Sazka reklama
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama