Recenze dvou novel zákona o platu představitelů státní moci

Autor: poslanci Pirátů, KDU-ČSL, STAN a SPD

Datum předložení: 20. 8. 2020 a 27. 8. 2020

Stanovisko vlády: neutrální a nesouhlas

Hodnocení EM: 30%

Zákon o platu představitelů státní moci by mohl být lakmusovým papírkem stavu české ekonomiky. Z nějakého důvodu se politici už léta domnívají, že když se ekonomice nedaří, veřejnost ocení, když si sníží platy.

Na základě celé řady již proběhlých pokusů lze konstatovat, že pravděpodobně neexistuje žádná spodní hranice, kam by se musel plat ústavních činitelů snížit, aby to veřejnost opravdu ocenila. V každém případě se této hranice dosud žádné snížení platů ani zdaleka nepřiblížilo. Možná je ovšem chyba v tom, že se většinou o žádné snižování platů nejedná. Ve skutečnosti si politici platy zmrazují nebo jen přibržďují tempo jejich růstu.

Stačila pořádná epidemie a v poslanecké sněmovně leží hned tři návrhy, které se týkají platů ústavních a dalších činitelů. Nejstarší pochází už z dubna letošního roku a Václav Klaus ml. v něm navrhl úplné odejmutí platu poslancům za druhé pololetí roku 2020. Asi nikoho nepřekvapí, že se takový návrh ani nezačal projednávat. Pojďme se proto věnovat návrhům, které jsou míněny přece jen víc vážně. Jednak je to návrh pirátský, podpořený lidovci a STAN a dále návrh Okamurovců, který je kupodivu o něco méně ambiciózní. Zatímco Okamura chce zmrazit plat pouze poslancům a senátorům, pirátský návrh navrhuje totéž pro všechny představitele státu včetně soudců.

Vláda se k oběma návrhům (o tom třetím netřeba dále mluvit) postavila značně alibisticky. Pirátům vyčetla, že je to jen na rok a Okamurovi zase chybějící soudce. Ze všeho nejspíš ale vláda závidí, protože si tuhle populistickou lahůdku chtěla vyhradit sama pro sebe. Místo jednoho roku zmrazí platy na dva a za ušetřené peníze zvýší platy pracovníkům v sociálních službách. Andrej Babiš už to avizoval na sociálních sítích a Alena „Botox“ Schillerová to obdivně sdílela, aby se zpráva o radostné novině co nejvíce rozkřikla. A že bude z čeho rozdávat. Zmrazení platů včetně soudců údajně vynese půl miliardy ročně, což je mimochodem suma, kterou dnes vláda utratí dřív, než se vůbec posadí ke stolu.

Hned na úvod hodnocení těchto návrhu je třeba jasně říci, že nikde není psáno, kolik mají politici brát a že je to právě tolik, kolik zrovna berou. Rozhodně neplatí, že by měli pracovat zadarmo a nemusí být ani chudí. Ona chudoba sice cti netratí, ale ani nepřidá.  Důležité najít shodu na určité výši platu a mechanismu, kterým se bude valorizovat. Pokud je na české úpravě papalášských platů něco špatně, pak to není samotná výše platu, ale jeho valorizace. Platová základnu dnes tvoří násobky průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, která je valorizována podle toho, jak ouřadům rostly platy, respektive, o kolik jim je politici zvýšili.

Když přijde krize, platy nereagují na aktuální situaci, ale v souladu s trendem minulého roku obvykle stoupají. Politici se proto začnou předhánět v jejich zkracování.  Oproti minulým krizím je zde ovšem podstatný rozdíl. Zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů, kterým došlo mimo jiné ke zmrazení platů v letech 2008-2010, byla zaváděna úsporná opatření, nové daně a podobně. Politici tehdy utáhli opasek a utáhli ho i sobě, což má logiku. Dnes vláda nijak nešetří, naopak, peníze chrlí jako sopka lávu. Za daných okolností zmrazení jejich platu státní kasu nezachrání a hospodské, kteří zůstali bez příjmu, stejně neuklidní, že papaláši budou mít příští rok stejně jako letos.

K přijetí zákona o zmrazení platu ústavních činitelů jistě dojde a žádná tragédie to nebude. Máme tu ovšem dva problémy, které to vyvolává. Prvním jsou platy soudců, které v minulosti opakovaně řešil Ústavní soud. Na základě jeho rozsudků nelze předem říci, zda případné zmrazení soudcovských platů bude protiústavní. Zastavení nárůstu platů soudců na jeden rok neoznačil Ústavní soud za platovou restrikci, která by byla v rozporu s ústavními principy. Jiná situace nastane, pokud to budou dva roky nebo i víc, což se v populistické extázi, kterou vyvolávají přímé televizní přenosy parlamentních debat, může snadno stát.

Zcela zásadně se Ústavní soud v minulosti vyslovil proti jakémukoli snižování platu soudců, které, zřejmě aby trumfla vládní kolegyni Shillerovou, prosazuje ministryně Maláčová. Jakkoli je Maláčové návrh mimo Ústavu, řeší další problém, který se zmrazením platů pokaždé nastane. Jakmile totiž platy rozmrznou, poskočí prudce vzhůru. Jedním ze způsobů, jak se tomu vyhnout, je snížit koeficient (u představitele 2,5 násobek, u soudce trojnásobek), kterým se platová základna násobí. V praxi je to ale možné jen u představitelů a nikoli soudců. Druhá možnost je fixovat plat na něco jiného, než průměrný plat v nepodnikatelské sféře. B je správně a jediná zásluha předkladatelů je, že se o tom začíná alespoň diskutovat.

Foto: pixabay.com

– swp, red –